Před poválečným znárodněním sokolovny v Uherském Hradišti proběhl ještě sokolský ples, který zahájili manželé Zátopkovi
Uherské Hradiště je známým historickým sídlem a taky centrem Slovácka. Do dějin města patří i příběh o tamní sokolovně.
„Nejdříve byli sokolové, pak sokolovna!“ V takovém pořadí se začal odehrávat příběh o sídle sokolské jednoty v Uherském Hradišti. Ostatně tak to probíhalo všude, kde lidé s velkým nadšením zakládali sokolské spolky. Ten v Uherském Hradišti vznikl v roce 1872 a vlastního „domu“ se dočkal teprve po třiceti sedmi letech, v roce 1909. Do té doby sokolové cvičili, kde se dalo a kde je nechali. Přitom neúnavně hledali prostory vhodné pro vybudování stánku, který by jim patřil. Cvičili v měšťanské besedě v „kufru“, tak se říkalo první ani ne rok pronajaté místnosti. Pak vzali za vděk možnosti cvičit v hostincích, na střelnici, to je dnešní Slovácká búda ve Smetanových sadech, a když vzniklo gymnázium, mohli využívat jeho tělocvičen. Jedna byla v budově staré pošty, dnes nepřehlédnutelné červené Galerii Slováckého muzea. Tamní prostor, jak je uvedené v sokolské kronice, ‚v žádném ohledu nevyhovoval požadavkům tělocvičným‘, snad právě proto se jí říkalo „mordovna“. Možná to byl impuls k urychlení plánů na vybudování vlastní budovy, protože v roce 1889 uherskohradišťští sokolové založili fond na výstavbu tělocvičny se základním vkladem 137 zlatých. Peníze získávali i z členských příspěvků. V roce 1909 koupili hotel Koruna, v dnešní Velehradské ulici. To je hlavní silniční průtah městem. Budova byla vybudovaná v polovině 19. století na zbytcích někdejšího bastionu Bonamo. Sokolové k objektu přistavili šatny, sprchy, pořídili nářadí a už v září téhož roku sokolovnu otevřeli. Časem ještě upravili přilehlou zahradu na letní cvičiště. Bylo to jejich první sídlo, ne však jediné. V letech 1928 až 1930 si postavili ještě jedno, hned vedle prvního. Jednopatrová budova měla všechno, co ke své činnosti potřebovali. V přízemí byl obrovský sál s jevištěm, největší ve městě, sokolové hráli vlastní divadlo, taky byt pro sokolníka. V suterénu byl mimo nezbytné zázemí dokonce bazén. Do prvního poschodí se vešla knihovna s čítárnou, sál pro stálé loutkové divadlo, kanceláře a taky balkony, v sokolovně bylo i kino.
Druhá světová válka a po ní nástup nové politické garnitury znamenal konec Sokola jako organizace. Jenom připomenu, že místo něho vznikla tělovýchovná jednota, a sokolský majetek připadl státu. Než se tak stalo, stihli sokolové v Uherském Hradišti uspořádat poválečný sokolský ples, zahájili ho Dana a Emil Zátopkovi. Novou budovu dostalo v roce 1956 tehdy začínající Slovácké divadlo. Dál se mohlo cvičit v Koruně. Po sametové revoluci se majetek Sokolům vrátil, ale jinak se nic nezměnilo. Slovácké divadlo zůstalo v nové sokolovně a ta první v Koruně dál slouží sokolům.
Hezký den přeje Věra Hotařová
Související
-
Opravy v 80. letech sokolovně v Holešově spíše ublížily, ty další v roce 2000 to zkusily napravit
Sokolové v Holešově oslavili už 135. výročí od založení spolku a jejich sokolovna už taky něco pamatuje.
-
Stavbu sokolovny v Napajedlích místní připravovali desetiletí, stála víc jak 50 milionů korun
Výstavba sokolovny v Napajedlích proběhla na začátku 20. století v neuvěřitelně rychlém tempu. Investice vyšla tehdy na 51 211 rakouskouherských korun.
-
Vsetínskou sokolovnu postavili v roce 1929 za půl roku, stojí a slouží dodnes
U kruhového objezdu nedaleko Dolního náměstí ve Vsetíně stojí nádherná budova vsetínské sokolovny, která stále slouží svému účelu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.