Vsetínskou sokolovnu postavili v roce 1929 za půl roku, stojí a slouží dodnes

U kruhového objezdu nedaleko Dolního náměstí ve Vsetíně stojí nádherná budova vsetínské sokolovny, která stále slouží svému účelu.

Sokolovna ve Vsetíně není právě nejstarší budovou svého druhu ve Zlínském kraji, zato vzhledově je velice zajímavá, snad i ojedinělá. Tamním sokolům slouží od roku 1930. V té době už patřili mezi důležité spolky, které ve městě zajišťovaly kulturní i sportovní aktivity. Sokolská tělocvičná jednota Vsetín vznikla v roce 1893. V čele zřizovací skupiny byl významný architekt a stavitel Michal Urbánek. Ve Vsetíně a okolí vybudoval řadu staveb, které i dnes patří k těm nejhezčím. Sokolovnu sice vybudovat nestihl, ale měl velkou zásluhu na několik let trvajícím přípravném procesu. Že nebyl právě jednoduchý, to jsem se dozvěděla od současného starosty vsetínských sokolů Radka Fojtíka.

Touha po vlastní tělocvičně začala v roce 1906 založením Družstva pro výstavbu sokolovny, to byl jeho jediný úkol. Za tři roky sokolové koupili od města první část pozemku a další spolku věnoval právě Michal Urbánek. Jeho zahrada totiž s pozemkem sousedila, a tak její část jednotě daroval. První konkurz na stavbu budovy sokolové vyhlásili v roce 1920. Ovšem mezi tím o sobě dávali vědět i v kulturní a společenské oblasti, od kina přes divadla, koncerty až po veřejná cvičení. Přitom střádali finance na stavbu, vypisovali i speciální akce. Na sokolovnu se spořilo všude. Třeba staří Vsacané, říkali si Parlament, kteří se scházeli v místní restauraci, založili pokladničku a do ní pak při každé schůzce dával každý člen 20 haléřů. Na stavbu sokolovny Parlament věnoval základní kámen a 2 tisíce korun. Zapotřebí byl milion korun. Družstvo mělo jenom 666 tisíc. Na úhradu zbývající částky měli vydělat členové sokola, v té době bylo ve spolku 394 cvičenců. Každý se musel zapojit, a kdo nemohl pracovat, musel se vyplatit.

Domek Michala Urbánka - na jeho místě stojí nyní sokolovna ve Vsetíně, historické foto

Finální fáze budování vsetínské sokolovny začala v červnu 1929 položením základního kamene, a ač se to zdá neuvěřitelné, za půl roku patrová budova stála. V přízemí byla tělocvična o rozloze 242 m2, místnost pro nářadí, šatny, byt pro domovníka. Do prvního patra se vešla sborovna, kancelář i loutkové divadlo. Další zázemí bylo v suterénu. Stavbaři stihli vybudovat i hřiště se 100metrovou běžeckou dráhou. 5. ledna 1930 se v dost rozlehlé budově poprvé cvičilo. Navrhl ji František Krásný, to byl český architekt, který projektoval i přestavbu Tyršova domu v Praze.  

Nádherná budova vsetínské sokolovny stále slouží svému účelu. Stojí u kruhového objezdu nedaleko Dolního náměstí.

Hezký den přeje Věra Hotařová

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.