Opravy v 80. letech sokolovně v Holešově spíše ublížily, ty další v roce 2000 se to pokusily napravit

19. říjen 2021

Sokolové v Holešově oslavili už 135. výročí od založení spolku a jejich sokolovna už taky něco pamatuje.  

Kdyby tak domy mohly vyprávět, to si říkám pokaždé, když vidím nevšední stavbu. Napadlo mě to i ve chvíli, kdy jsem přicházela k budově sokolů v Holešově. Zatím jsem věděla jenom to, že v ulici Plačkov, nedaleko kostela sv. Martina, stojí od roku 1906 a patří mezi nejstarší sokolovny v našem kraji. Ovšem to stáří na ní není vůbec vidět. Budova má totiž za sebou náročnou rekonstrukci. Skončila v roce 2020. Holešovští sokolové si právě připomínali 135. výročí ustavení spolku a budova měla 114 let. Na vlastní prostory čekali 21 let. Co proto museli udělat, to jsem se dozvěděla ze starých spisů, do kterých mě nechala nahlédnout starostka holešovských sokolů Irena Smrčková.

První sokolský spolek vznikl v Holešově už v roce 1880. Tehdy se sokolové spojili s hasiči, ale nakonec zjistili, že jim to dohromady nefunguje. Rozdělili se a v roce 1885 založili samostatnou Tělocvičnou jednotu Sokol Holešov. V začátcích cvičili v divadelním sále hostince Na Špici. Později se přestěhovali do nové tělocvičny měšťanských škol. Zájem o členství v sokolu byl obrovský, zato získat místo pro spolkovou činnost, bylo čím dál náročnější. Začalo se tedy mluvit o stavbě sokolovny. V roce 1894 byla vyhlášena finanční sbírka a pověření sokolové hledali vhodný pozemek. Našli ho v části Plačkov.

Stavět se začalo 31. března 1906 a koncem září téhož roku byla sokolovna otevřená. Byl to nádherný prostor s mnoha místnostmi. Interiér tělocvičny s jevištěm, lunetovými okny a balkony v patře podle dobových fotografií připomínal spíš divadelní sál. V roce 1912 sokolové přistavili ještě další část prvního patra. To už fungoval divadelní, loutkářský či hudební odbor a nově přibylo kino. Tyto aktivity sokolům vydělávaly na splácení dluhu za stavbu, celý ho uhradili v roce 1918. Během první světové války budova sloužila jako lazaret. Tím si sokolové zachránili spolek a taky majetek. Po roce 1918 se činnost organizace v nově vzniklé republice rozjela zase naplno. Další dějinné události od roku 1939 až do roku 1948 přeskočím. Jsou známé a probíhaly stejně v celé republice. Zastavím se až na začátku 80. let minulého století. V té době proběhla dost zásadní rekonstrukce budovy a sokolovnu připravila o nejkrásnější prvky. Zmizelo jeviště, obloukové balkony, galerie, přísálí i loutkový sál a do oken byly zazděné luxfery. Z nádherného sálu se stala sice tělocvična bez příkras, ale nevětratelná.

Od 90. let budova patří zase sokolům. Po nutných opravách a úpravách je plnohodnotným cvičištěm. Historickou hodnotu objektu připomíná venkovní fasáda a zrušené originální prvky v hlavním prostoru částečně naznačují aspoň plastické štuky na omítce

Hezký den přeje Věra Hotařová

Spustit audio

Související