Stavbu sokolovny v Napajedlích místní připravovali desetiletí, stála víc jak 50 milionů korun
Výstavba sokolovny v Napajedlích proběhla na začátku 20. století v neuvěřitelně rychlém tempu. Investice vyšla tehdy na 51 211 rakouskouherských korun, což je v přepočtu na současnou měnu přes 51 milionů korun.
Sokolovna v Napajedlích má už 110 let. Secesní jednopatrová budova byla otevřena 8. října 1911. Je v centru města v ulici Na Kapli a je součástí delšího bloku staveb, v jehož čele u hlavní silnice je nádherná novorenesanční budova městského úřadu. V době zprovoznění sokolovny měli napajedelští sokolové za sebou devatenáct aktivních let. Spolek založili 26. května 1892. V začátcích neměli vlastní prostory, tak cvičili venku nebo ve školní tělocvičně. Počet zájemců rychle narůstal a propůjčená místa přestala vyhovovat. Vedení spolku začalo přemýšlet o vlastním cvičišti a začátkem června 1902 založilo družstvo pro výstavbu tělocvičny. Příprava trvala skoro celé desetiletí, zato samotná realizace proběhla ráz na ráz. O průběhu finální fáze, která se odehrála od března do října v roce 1911, mi vyprávěl současný starosta napajedelských sokolů Jiří Kaňovský.
Projekt zpracovala kancelář architektů v Uherském Hradišti během několika týdnů, valná hromada ho velmi rychle schválila a kromě nutných administrativních úkonů vybrala stavitele. Příležitost dala místním podnikatelům a živnostníkům. Ti budovu postavili za jeden měsíc a několik dnů. Ano slyšíte dobře, taky jsem se ptala dvakrát. Stavět začali 31. srpna a 8. října už sokolovna zahájila provoz. Investice vyšla na 51 211 rakouskouherských korun. Přepočteno na současnou měnu je to 51 milionů 211 tisíc. S novou budovou do Napajedel přišly i nové aktivity. V sokolovně byla zřízena knihovna a kino, pořádaly se zábavy, přednášky, začalo se hrát divadlo, budova doslova praskala ve švech. Když se v roce 1928 stal novým starostou známý a úspěšný napajedelský podnikatel a taky sokolský mecenáš Jaroslav Pařík, začala se plánovat přístavba nové tělocvičny a přísálí. Návrh vypracoval pražský funkcionalistický architekt Jan Gillar a tak nová část objektu je ve funkcionalistickém slohu. Postavená byla v roce 1934 za tři měsíce. Byli to borci, podotkl pan Kaňovský.
Příběh napajedelských sokolů a sokolovny se pak odehrával podle dobových událostí. Během druhé světové války budovu obsadili němečtí vojáci. Po válce se sokolové s velkým nadšením pustili do činnosti a než se pořádně rozmáchli, byli v roce 1949 zrušeni. Místo spolku Sokol vznikla Tělovýchovná jednota. Budova připadla státu, tedy i nové organizaci. Sokol v Napajedlích byl znovu obnovený v únoru 1991 a vrátila se mu i sokolovna, hodně zdevastovaná, konstatoval Jiří Kaňovský. TJ budovu sice užívala, ale do její údržby téměř neinvestovala, a když už, tak necitlivě. Naštěstí vnější secesní a funkcionalistický vzhled zůstal zachovaný. Dnes je tato část budovy chráněná. A defekty na kráse uvnitř budovy? Ty teď současní sokolové postupně odstraňují.
Hezký den přeje Věra Hotařová
Související
-
Před znárodněním sokolovny v Uherském Hradišti proběhl ještě ples, který zahájili manželé Zátopkovi
Uherské Hradiště je známým historickým sídlem a taky centrem Slovácka. Do dějin města patří i příběh o tamní sokolovně.
-
Vsetínskou sokolovnu postavili v roce 1929 za půl roku, stojí a slouží dodnes
U kruhového objezdu nedaleko Dolního náměstí ve Vsetíně stojí nádherná budova vsetínské sokolovny, která stále slouží svému účelu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.