Oblíbený chléb „mařaťák“ má stoletou tradici. Rodina Masaříků jej po generace peče v Uherském Hradišti

1. únor 2024

Už sto let s vynucenou pětačtyřicetiletou pauzou peče rodina Masaříků Mařatský chléb. Jejich pekárna už ani jiný sortiment nenabízí, přesto stojí přede dveřmi často řada.

Každý den upečou až osm stovek chlebů, v pátek i dvojnásobek. Někdy se na něj stojí dokonce dlouhé řady a rozvážen je do širokého okolí. Chléb z pekárny rodiny Masaříků v Mařaticích, městské části Uherského Hradiště, dělá radost lidem na Slovácku už celé století.

Pravdou však je, že nejde tak docela mluvit o sto letech v kuse. Ale pojďme na příběh mařatické pekárny od začátku. Ve 20. letech ji založil Jan Masařík, pradědeček jejích dnešních vedoucích, sester Štěpánky Masaříkové a Ivany Rösslerové. Postavil tehdy mimo jiné tzv. parničku, tedy parní pec, a vychoval své zaměstnance, kteří následně pekli chléb i rohlíky.

Po něm podnik převzal jeho syn Bohuslav Masařík. V roce 1953 ale komunisté pekárnu znárodnili, a Bohuslavovi sebrali dokonce i automobil. Dalších pětačtyřicet let v budově pekli pekaři z Uherského Brodu, než byla po sametové revoluci vrácena zpět do rukou rodiny Masaříků, konkrétně Jiřímu, který neváhal a znovu rozjel podnikání.

Dnes je již původní technologie vzniku chleba nahrazena moderní pecí, řada věcí ale zůstala a chléb se stále vytváří z velké části ručně. Je tak oblíbený, že pekárna už jiné pečivo ani nevyrábí a prodavačky v prodejně rovnou řežou chleba na čtvrtky, aby jej lidé netrhali.

Poslechněte si příběh Mařatského chleba a rodiny Masaříků.

Tento článek je součástí seriálu reportáží Českého rozhlasu Zlín KOŘENY. Všechny jeho díly najdete ZDE.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.