Obec Roštín na Kroměřížsku má ve své historii mnoho otazníků, nejvíce se jich váže ke kostelu svatého Jakuba
V malebném pohoří Chřibů se nachází také obec Roštín. Najdete tu nejen prastarou lípu nebo starý vodní mlýn, ale i tři sakrální stavby.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Obec Roštín se nachází v jihovýchodní části Moravy v okrese Kroměříž na severozápadním okraji Chřibů. První písemná zmínka o Roštíně pochází z roku 1240 z listiny, v níž král Václav I. potvrzuje výsady a državy kláštera hradišťského u Olomouce. V tomto dokumentu se mimo jiné vzpomíná, že v Roštíně už v tehdejší době byla krčma a fara.
Nejstarší památkou Roštína je kostel svatého Jakuba, který stojí poblíž. Druhý kostel stojí přímo uprostřed obce a je zasvěcen svaté Anně. Třetí místní sakrální památkou je kaple, pod kterou býval pramen, který vyvěral přímo z hory.
Historie Roštína i místních staveb je v mnohém zahalena tajemstvím, nejvíce legend je ale spojeno s kostelem sv. Jakuba a místním hřbitovem. Ty se nachází na osamoceném větrném návrší blízko obce. Kostel je občas využíván na pohřby, ožívá pouze na svátek Všech svatých a v červenci na svátek svatého Jakuba.
K tomuto místu se váže spousta příběhů a zkazek. Ty zmiňují nejen existenci podzemních chodeb, ale i to, že historie kostela by mohla sahat až do doby Velkomoravské říše. Záhadou zůstává, proč poměrně velký kostel stojí osamocen na nehostinném větrném místě.
Jaké zajímavosti nabízí interiér kostela? Proč má na oltářním obraze andělíček v ruce meč?
Na tyto a další otázky hledali společně se starostou obce Radovanem Manem odpovědi redaktorka Českého rozhlasu Zlín Markéta Macháčková a odborník na cestovní ruch Zdeněk Urbanovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






