Kněžská káznice v srdci Kroměříže: Příběh nespravedlivě odsouzeného kněze i tajemného Recta

Čtěte také

Setkání, které zachránilo klášter v Kroměříži: Neuvěřitelný příběh z doby řádění švédských vojsk

Barokní budova u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži není jen obyčejnou farou. Sloužila jako emeritní dům pro zasloužilé kněze a od roku 1874 jako takzvaný demeritní dům pro kněze, tedy pro ty, kteří se prohřešili proti disciplíně nebo bojovali s alkoholem. Nejznámější příběh tohoto místa se však pojí s nespravedlností.

Nejslavnějším obyvatelem budovy byl farář František Ocásek. Jeho osud se začal zamotávat v roce 1902, kdy v dobovém tisku začaly vycházet ostré kritické články podepsané pseudonymem Rectus. Autor v nich nevybíravě útočil na tehdejšího olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna.

Ambiciózní arcibiskup, který byl kvůli účasti v mnoha soudních sporech přezdíván ‚sudič“, nechal vypracovat grafologický rozbor písma telegramu, které mu pisatel článků zaslal. Vídeňský znalec tehdy ale chybně označil za autora právě faráře Ocáska, který byl okamžitě zbaven úřadu a internován v kroměřížské budově.

Čtěte také

Soška Panny Marie v kostele ve Štípě na Zlínsku má zajímavý příběh a skrývá i jednu dosud nezveřejněnou záhadu

Skutečným viníkem, píšícím pod pseudonymem Rectus, byl přitom kaplan Josef Hofer – pozdější autor známých statí o žítkovských bohyních. Zatímco nevinný Ocásek pobýval v korekci, skutečný autor článků prožíval morální dilema. Josef Hofer alias Rectus nakonec svou identitu odhalil v dopise, ve kterém se přiznal. 

Co znamenala přezdívka Rectus? K čemu vedlo Hoferovo pozdní přiznání? Jaký vliv mělo na osud faráře Ocáska, arcibiskupa Kohna a Josefa Hofera? Poslechněte si v dalším dílu pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje, který pro vás připravili Markéta Macháčková a Roman Verner.

13 fotografií