Nejprve prohlídka a dialog s architekty. Pak může začít soutěž na opravy Velkého kina ve Zlíně
Soutěž na úpravy Velkého kina začne v pátek úvodním workshopem, kde si účastníci prohlédnou prostory kina. To je kvůli problémům se statikou od roku 2016 zavřené.
Architekti si v rámci soutěžního dialogu v pátek prohlédnou budovu zlínského Velkého kina. Zástupci města už na podzim vybrali šest soutěžních týmů pro plánovanou rekonstrukci historické budovy. Podle zlínského primátora Jiřího Korce z hnutí ANO zvolilo město tento typ soutěže, aby do ní mohlo v průběhu zasahovat, a aby se do soutěže mohli zapojit i architekti ze zahraničí.
Účastníci soutěžního dialogu si budou moci Velké kino prohlédnout za účasti statiků, kteří vykonávali průzkum.
Miroslav Adámek (STAN), náměstek zlínského primátora
„Výběr je opravdu nadstandardní, opravdu se budeme bavit i dále s mezinárodní účastí, což si myslíme, že je velice zajímavé, protože ty pohledy mohou být opravdu různé a specifické názory také odjinud, než jen z České republiky nebo ze Zlína,“ uvedl primátor Jiří Korec.
Čtěte také
„Účastníci soutěžního dialogu si budou moci Velké kino prohlédnout za účasti statiků, kteří vykonávali průzkum. Také absolvují přednášku ohledně kunsthistorických souvislostí a seznámí se s kritérii památkové ochrany, které bude vyžadovat Národní památkový ústav,“ uvedl primátorův náměstek Miroslav Adámek (STAN). Své představy k budoucímu využití sdělí také zástupci Kongresového centra a zlínského filmového festivalu.
V porotě soutěžního dialogu usednou kromě zástupců města také odborníci, belgický architekt Pierre Hebbelinck, teoretik architektury Vladimír Šlapeta, slovenský architekt Martin Jančok, zlínská architektka Jitka Ressová a kunsthistorička Jana Kostelecká. Vítěz by měl být znám příští rok v září.
Náklady na soutěžní dialog včetně externí administrace i odměny soutěžícím týmům jsou téměř pět milionů korun. Náklady na rekonstrukci kina se odhadují na 250 milionů korun. V zadávacích podmínkách soutěže je zachování kinosálu a doplnění dalších funkcí. Zvažovalo se například vytvoření muzea kinematografie. Je také potřeba zvětšit zázemí.
Budova utrpěla několik zásahů při bombardování Zlína na sklonku druhé světové války. Při pozdějších přestavbách bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce, do které bylo navíc neodborně zasahováno. Úvodní kapacita hlediště dosahovala až 2270 míst, postupně byla snížena na nynějších 1010 sedadel, šlo o největší kinosál s celoročním provozem v republice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fentanyl jako zbraň hromadného ničení? Dekret pomůže policii, z dealování válečný zločin neudělá
-
Filmový portrét Jarcovjákové nemá užší nominaci na Oscara. O sošku ale soutěží dvě české animace
-
Zásadní body mírových snah vyřešené nejsou. Rusku o Donbas až tolik nejde, říká politolog Svoboda
-
Trump naznačil, že si Reiner za svou vraždu může sám. I republikány to pobouřilo, říká Ciglerová