Na naučné stezce Naokolo Hostětína se nejen mnohé dovíte, ale uvidíte i zajímavá umělecká díla

Hostětín nedaleko Bojkovic na Uherskobrodsku proslavila řada úspěšných ekologických projektů. Vesnice leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Bělokarpatské louky s obrovským množstvím druhů vzácných orchidejí patří mezi nejcennější přírodní lokality v Evropě a díky tomu bylo celé území Bílých Karpat vyhlášeno biosférickou rezervací UNESCO. Všechny hostětínské ekologické programy jsou plánované tak, aby byly šetrné k životnímu prostředí. Dokonce zaujaly i samotného prince Charlese, a proto v roce 2010 obec navštívil. Naučná stezka Naokolo Hostětína vznikla o dva roky později.

Trasa je 6 km dlouhá, vede krásnou a místy i drsnou krajinou. Seznamuje s tím, jak místní lidé v minulosti žili, pracovali nebo čím se bavili. Už na první pohled je vidět, že i tento projekt byl vymyšlený v souladu s přírodou. Vytýčený úsek místo tradičních informačních tabulí lemují umělecká díla zhotovená ze dřeva, železa a kamene. Autorem neobvyklých zastavení je brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil. Je jich celkem deset. Stezka začíná za obecním úřadem. Na jejím startu je zvonička. Má připomenout rodáky, kteří odešli nebo museli odejít z Hostětína. Je to napsané na boční straně dřevěného sloupu, na druhé už jsou základní údaje o naučné stezce včetně mapky. 

Příjemný na této naučné stezce je i styl vyprávění příběhů. Autoři projektu chtěli, aby texty umístěné na panelech navodily pocit, že trasou provází místní pamětník a znalec krajiny i událostí. To se jim povedlo. Zdánlivý průvodce mluví o názvech lokalit, sděluje, k čemu je lidé využívali, co při práci na polích jedli nebo pili. Třeba u pátého zastavení, kde pramení potok Kolelač, srozumitelně vysvětluje příčinu bahnité půdy. Je to kvůli flyšovému podloží z pískovcových a jílových vrstev. Pískovcové propustí vodu, přes jíl neproteče, proto je tam pořád mokro a bláto. Vzpomíná i na klukovské hry s kačením mydlem, psáno bez čárky nad tvrdým y. Já mám s názvem kačení mýdlo spojenou tabulku sladké, velice levné a nepříliš dobré cukrovinky. „Kačení mydlo“ hostětinských kluků k jídlu rozhodně není, jsou to zvlhčené jílovcové kamínky v potocích. Na trase nechybí ani strašidelná pověst o tajemném Kočičím hrádku. Úchvatné jsou výhledy na hornatou krajinu místy vyzdobenou dřevěnými sochami.

Naučná stezka Naokolo Hostětína vede polními i lesními pěšinami až k nádraží. Tam na posledním panelu se loučí s hosty i průvodce trasou. Skvělá tečka za nevšedním zážitkem.

Hezký den přeje Věra Hotařová.