Lidé, kteří zmizeli. Tisíce Židů z kraje zemřelo v koncentračních táborech, na místě jejich domů vyrostly paneláky
Ve Zlínském kraji žily také dvě početné židovské komunity. Jedna v Uherském Brodě a druhá v Holešově
Za druhé světové války, která skončila v Evropě před 75 lety, bylo zavražděno šest milionů osob bez rozdílu věku a pohlaví jen z jediného důvodu: byli to Židé.
Ve Zlínském kraji žily také dvě poměrně početné židovské komunity. Jedna v Uherském Brodě a druhá v Holešově.
O osudu Židů v Holešově jsme si povídali s historikem společnosti Judaica Jiřím Richterem.
Čtěte také
„Z význačných lidí, které v Holešově působili, bych jmenoval rabína Šabtaje Ben Hermana Cohena, zkráceně zvaného Šach. Narodil se v roce 1621 v Litvě a zemřel v roce 1663 v Holešově. V Holešově působil posledních pět let svého života. Co pro nás znamená Jan Amos Komenský, to je pro židovský národ znamená Šách. Byl významným pedagogem a učencem a kodifikátorem židovského práva. Místo jeho posledního odpočinku se doslova stalo poutním místem všech zbožných Židů z celého světa.
Dále bych vzpomenul, a to velmi rád, klasika světové literatury Arnošta Lustiga. Ten v posledních letech svého života, pravidelně navštěvoval v Holešově festival „Týden židovské kultury“. Navzdory tomu, že jako mladý muž prožil hrůzy holokaustu, vždy přijel s nesmírnou dávkou optimismu a energie," řekl Richter.
Co se stalo s domky, ve kterých Židé žili, jsou některé ještě dodnes zachované?
Naprostá většina domků bývalého ghetta, na ulici Hankeho a Říční, podlehli asanaci v 70. letech minulého století. Větší měšťanské domy se se vznikem Protektorátu Čechy a Morava staly předmětem arizace a po válce byly paradoxně zkonfiskováni jako německý majetek.
Genocida Židů se krutým způsobem podepsala i v Holešově. Jestliže po 30. leté válce na Moravě existovalo 50 židovských obcí, po ukončení 2. světové války bohužel jen tři. To je Brno, Olomouc a Ostrava. Během války byli holešovští Žid deportování do koncentračních táborů a po válce se jich vrátilo pouhých 15.
Podle judaistických zákonů je Židem ten, kdo má židovskou matku. V Holešově žijí i dnes potomci židovských předků, ale ti se mezi Židy oficiálně nezařazují, protože měli otce Židy.
Ještě asi před deseti lety v Holešově žily dvě židovské dámy v tom nejlepším věku, ale předpokládám, že už bohužel nebudou mezi námi. Některé židovské ženy si po válce řekly, že nechtějí, aby jejich děti prožily něco tak strašlivého jako ony, a tak se už k židovství nehlásily a své děti ve víře tak nevychovávaly.
Židovská komunita žila také v Luhačovicích. Dokládá to aktuální výstava v Muzeu luhačovického Zálesí nazvaná příznačně: Luhačovice a Židé
„Před 2. světovou válkou žilo v Luhačovicích několik desítek obyvatel židovského původu. A tito obyvatelé vedli v Luhačovicích obchody, hotely, zabývali se pohostinstvím, pálenictvím a řeznictvím. Působili jako lékaři, angažovali se v kulturních spolcích i v Sokole. Jejich děti zde navštěvovaly školu, synové bojovali v první světové válce. Po připojení Čech a Moravy ke Třetí říši, se někteří z nich zapojili do protinacistického odboje a zaplatili za to životem a celé rodiny byly vyvražděny v nacistických vyhlazovacích táborech,“ říká etnografka a kurátorka výstavy Blanka Petráková.
Kdy začaly deportace Židů?
Poté, co vešly v platnost Norimberské rasové zákony, se samozřejmě život luhačovických Židů radikálně změnil, postupně byli zbavování veškerých práv. V květnu 1941 museli všichni Židé Luhačovice opustit, museli se odstěhovat do ghetta v Uherském Brodě, kde čekali ve stísněných a velice krušných podmínkách až do ledna 1943, kdy byli ve třech transportech spolu s ostatními Židy shromážděnými v Uherské Brodě transportováni do Terezína. A odtud do dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Kolik se jich po válce do Luhačovic vrátilo?
Po druhé světové válce se do Luhačovic nevrátil v podstatě nikdo, nikdo z Luhačovických Židů nepřežil perzekuce nacistické, někteří přeživší vzdálení příbuzní se potom vrátili vypořádat ty záležitosti po svých zemřelých příbuzných, ale trvale zde již pak potom nikdo nežil.
Související
-
Z valašských rozhlasů bude slyšet tlukot lidských srdcí. Připomene upálené a zastřelené
Akce již druhým rokem připomene památku padlých na konci druhé světové války.
-
Smrt přinesl Tutter. Muž, kteří řídil vraždění na Valašsku, dožil jako vážený občan a agent StB
Werner Tutter byl pražský Němec, fanatický nacista, ale současně velmi vzdělaný člověk, který uměl řadu jazyků.
-
Za upalování a střílení lidí na Valašsku před 75 lety nebyl nikdo potrestán
Zvláštní jednotka SS Josef zastřelila či zahnala do plamenů v osadě Ploština 24 lidí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.