Lidé, kteří zmizeli. Tisíce Židů z kraje zemřelo v koncentračních táborech, na místě jejich domů vyrostly paneláky
Ve Zlínském kraji žily také dvě početné židovské komunity. Jedna v Uherském Brodě a druhá v Holešově
Za druhé světové války, která skončila v Evropě před 75 lety, bylo zavražděno šest milionů osob bez rozdílu věku a pohlaví jen z jediného důvodu: byli to Židé.
Ve Zlínském kraji žily také dvě poměrně početné židovské komunity. Jedna v Uherském Brodě a druhá v Holešově.
O osudu Židů v Holešově jsme si povídali s historikem společnosti Judaica Jiřím Richterem.
Čtěte také
„Z význačných lidí, které v Holešově působili, bych jmenoval rabína Šabtaje Ben Hermana Cohena, zkráceně zvaného Šach. Narodil se v roce 1621 v Litvě a zemřel v roce 1663 v Holešově. V Holešově působil posledních pět let svého života. Co pro nás znamená Jan Amos Komenský, to je pro židovský národ znamená Šách. Byl významným pedagogem a učencem a kodifikátorem židovského práva. Místo jeho posledního odpočinku se doslova stalo poutním místem všech zbožných Židů z celého světa.
Dále bych vzpomenul, a to velmi rád, klasika světové literatury Arnošta Lustiga. Ten v posledních letech svého života, pravidelně navštěvoval v Holešově festival „Týden židovské kultury“. Navzdory tomu, že jako mladý muž prožil hrůzy holokaustu, vždy přijel s nesmírnou dávkou optimismu a energie," řekl Richter.
Co se stalo s domky, ve kterých Židé žili, jsou některé ještě dodnes zachované?
Naprostá většina domků bývalého ghetta, na ulici Hankeho a Říční, podlehli asanaci v 70. letech minulého století. Větší měšťanské domy se se vznikem Protektorátu Čechy a Morava staly předmětem arizace a po válce byly paradoxně zkonfiskováni jako německý majetek.
Genocida Židů se krutým způsobem podepsala i v Holešově. Jestliže po 30. leté válce na Moravě existovalo 50 židovských obcí, po ukončení 2. světové války bohužel jen tři. To je Brno, Olomouc a Ostrava. Během války byli holešovští Žid deportování do koncentračních táborů a po válce se jich vrátilo pouhých 15.
Podle judaistických zákonů je Židem ten, kdo má židovskou matku. V Holešově žijí i dnes potomci židovských předků, ale ti se mezi Židy oficiálně nezařazují, protože měli otce Židy.
Ještě asi před deseti lety v Holešově žily dvě židovské dámy v tom nejlepším věku, ale předpokládám, že už bohužel nebudou mezi námi. Některé židovské ženy si po válce řekly, že nechtějí, aby jejich děti prožily něco tak strašlivého jako ony, a tak se už k židovství nehlásily a své děti ve víře tak nevychovávaly.
Židovská komunita žila také v Luhačovicích. Dokládá to aktuální výstava v Muzeu luhačovického Zálesí nazvaná příznačně: Luhačovice a Židé
„Před 2. světovou válkou žilo v Luhačovicích několik desítek obyvatel židovského původu. A tito obyvatelé vedli v Luhačovicích obchody, hotely, zabývali se pohostinstvím, pálenictvím a řeznictvím. Působili jako lékaři, angažovali se v kulturních spolcích i v Sokole. Jejich děti zde navštěvovaly školu, synové bojovali v první světové válce. Po připojení Čech a Moravy ke Třetí říši, se někteří z nich zapojili do protinacistického odboje a zaplatili za to životem a celé rodiny byly vyvražděny v nacistických vyhlazovacích táborech,“ říká etnografka a kurátorka výstavy Blanka Petráková.
Kdy začaly deportace Židů?
Poté, co vešly v platnost Norimberské rasové zákony, se samozřejmě život luhačovických Židů radikálně změnil, postupně byli zbavování veškerých práv. V květnu 1941 museli všichni Židé Luhačovice opustit, museli se odstěhovat do ghetta v Uherském Brodě, kde čekali ve stísněných a velice krušných podmínkách až do ledna 1943, kdy byli ve třech transportech spolu s ostatními Židy shromážděnými v Uherské Brodě transportováni do Terezína. A odtud do dalších koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Kolik se jich po válce do Luhačovic vrátilo?
Po druhé světové válce se do Luhačovic nevrátil v podstatě nikdo, nikdo z Luhačovických Židů nepřežil perzekuce nacistické, někteří přeživší vzdálení příbuzní se potom vrátili vypořádat ty záležitosti po svých zemřelých příbuzných, ale trvale zde již pak potom nikdo nežil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
