Kůrovec na Zlínsku stále řádí. Nezastavilo ho ani letošní počasí
Kůrovcová kalamita se na mnoha místech Zlínského kraje šíří dál a území silně zasažených lýkožroutem stále přibývá. Zjišťovali jsme, jaké škody letos napáchal.
Lýkožrout smrkový letos podle lesníků napadl méně stromů než v předešlých letech, ale kůrovcová kalamita se šíří dál. Lesy České republiky pro letošní rok počítaly ve Zlínském kraji s vytěžením šesti set padesáti tisíc metrů krychlových dříví, ale nakonec zpracují přes půl milionu kubíků. Podle ředitele zlínské správy podniku Libora Strakoše se meziročně jedná o zhruba 20procentní pokles.
„Poměrně často pršelo, takže kůrovec vytvořil dvě generace, což je výrazně méně než v předchozích letech. Kalamita to ale je, protože je rozptýlený na celém území Zlínského kraje, nejsou to dílčí území,“ řekl Strakoš ve vysílání Českého rozhlasu Zlín.
Lýkožrout se v těchto dnech připravuje na zazimování a škodit by už neměl, přesto lesníci budou pokračovat v těžbě dříve poškozených porostů.
S kůrovcem si musí poradit i soukromí majitelé
Čtěte také
Hostem Českého rozhlasu byl i Arnošt Buček, výrobní ředitel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, která je největším nestátním vlastníkem lesů v České republice. Ve Zlínském kraji spravuje lesy převážně v oblasti Hostýnských vrchů. „Zde je situace stále vážná a jedno chladné léto ji nevyřeší,“ uvedl Buček. Další jimi spravovanou lokalitou jsou lesy v okolí Kroměříže a Chřibů, kde je situace podstatně lepší.
Obranou před kůrovcem v příštím roce je péče o napadené lokality. V období zimování kůrovce, což je od podzimu do jara, je potřeba lesy tzv. vyčistit. To znamená odstranit napadené a oslabené stromy.
„Kůrovcová kalamita z posledních let dosáhla takových rozměrů, že pokud nepřijde další chladný rok, budou problémy pokračovat,“ konstatuje Arnošt Buček.
Zalesňování holin
Holiny je po zpracování dřeva nutné zalesňovat. Jen společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc vysadí ročně 7 milionů sazenic, z toho ve Zlínském kraji 2,5 milionu sazenic.
Pro obnovu lesů se využívá více než 20 druhů dřevin. Z celkového počtu se vysazuje přibližně dvě třetiny listnáčů a třetina jehličnanů. Z listnatých stromů je nejčastější buk, dub, lípa, jilm nebo javor a z jehličnanů jedle, smrk a modřín.
Pomoc veřejnosti
Do vysazování nových porostů se mohou zapojit i běžní občané. V podzimních obdobích jsou každoročně vyhlašovány akce na výsadbu stromků.
Na akci Pomozte zalesnit Hostýnské vrchy loni přišlo několik stovek lidí a vysadili více než deset tisíc sazenic. I letos se chystá obdobná akce na 10. října v Rajnochovicích. Její konání závisí na vývoji situace s nemocí covid-19 a celorepublikových protiepidemických opatřeních. Aktuální informace najdete ZDE.
Související
-
Desítky tun ryb v Bečvě otrávil kyanid. Na Valašsku se hledá viník
Vsetínští kriminalisté případ v současné době prověřují jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.
-
80 druhů rostlin na metru čtverečním. Nejvíce orchidejí ve střední Evropě. To jsou Bílé Karpaty
V druhové pestrosti rostlin i živočichů jsou Bílé Karpaty na světě unikátní. Není proto divu, že tato oblast je přírodním pokladem moravsko-slovenského pomezí.
-
Dokážete nasušit tři tuny ovoce za měsíc? Ve Vlachovicích to zvládnou
Obec Vlachovice na jihu Valašska se může pochlubit velkým počtem historických sušíren ovoce. Mají jich tu nejvíc v republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
