Kontroverzní člověk, spolupracovník StB i kolaborant, který chtěl připojit Slovácko ke Slovensku. Takový byl rodák z Lhoty u Malenovic Josef Vávra-Stařík
Josef Vávra-Stařík je zřejmě nejznámějším rodákem malé obce Lhota u Malenovic. Proslavil se však především svou podlostí, kolaborantstvím i snahou připojit Slovácko ke Slovensku. Skončil popraven komunistickým režimem.
Josef Vávra-Stařík patří k nejkontroverznějším postavám protektorátu a dění po druhé světové válce. Narodil se kousek od Zlína v obci Lhota u Malenovic, ale po studiích vyučoval na Slovensku. Když se roku 1936 vrátil do rodného kraje, angažoval se mimo jiné v organizaci, která se postupně přerodila v takzvanou Národopisnou Moravu.
Tato skupina usilovala po německé okupaci o připojení Slovácka k Slovenskému státu. Podle některých dokumentů byl v této věci hlavním vyjednavačem přímo s nacistickými vůdci právě Stařík. Mimo to měl patřit mezi kolaboranty a stýkat se s představiteli protektorátu, podle historika Petra Blažka měl být dokonce přijat u Emanuela Moravce.
A v obdobném duchu pokračoval život Josefa Vávry-Staříka nejspíše i po válce. Pravdou však je, že některé pohledy na něj jsou takřka protikladné. Blažek se kupříkladu přiklání spíše k vykreslení Staříka v knihách Jaroslava Pospíšila. Podle něj byl velmi podlým člověkem, který dokonce spolupracoval s StB a nakonec byl v roce 1953 popraven jako nepohodlný svědek.
Poslechněte si životní příběh Josefa Vávry-Staříka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
