Kontroverzní člověk, spolupracovník StB i kolaborant, který chtěl připojit Slovácko ke Slovensku. Takový byl rodák z Lhoty u Malenovic Josef Vávra-Stařík

29. prosinec 2023

Josef Vávra-Stařík je zřejmě nejznámějším rodákem malé obce Lhota u Malenovic. Proslavil se však především svou podlostí, kolaborantstvím i snahou připojit Slovácko ke Slovensku. Skončil popraven komunistickým režimem.

Josef Vávra-Stařík patří k nejkontroverznějším postavám protektorátu a dění po druhé světové válce. Narodil se kousek od Zlína v obci Lhota u Malenovic, ale po studiích vyučoval na Slovensku. Když se roku 1936 vrátil do rodného kraje, angažoval se mimo jiné v organizaci, která se postupně přerodila v takzvanou Národopisnou Moravu.

Tato skupina usilovala po německé okupaci o připojení Slovácka k Slovenskému státu. Podle některých dokumentů byl v této věci hlavním vyjednavačem přímo s nacistickými vůdci právě Stařík. Mimo to měl patřit mezi kolaboranty a stýkat se s představiteli protektorátu, podle historika Petra Blažka měl být dokonce přijat u Emanuela Moravce.

A v obdobném duchu pokračoval život Josefa Vávry-Staříka nejspíše i po válce. Pravdou však je, že některé pohledy na něj jsou takřka protikladné. Blažek se kupříkladu přiklání spíše k vykreslení Staříka v knihách Jaroslava Pospíšila. Podle něj byl velmi podlým člověkem, který dokonce spolupracoval s StB a nakonec byl v roce 1953 popraven jako nepohodlný svědek.

Poslechněte si životní příběh Josefa Vávry-Staříka.

autoři: Markéta Macháčková , David Jabůrek