Když jsem se slyšela poprvé, byla jsem okouzlena. Ostatní říkali, že se to nedá vysílat, směje se Hanka Zagorová

Hostem pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka byla v povídání o ocenění a cenách zpěvačka Hanka Zagorová. V rozhovoru je opět znát její milá povaha a optimismus.

„Ta děvčica má talent,“ prohlásil o Hance Zagorové v roce 1963 v soutěži Hledáme nové talenty Gustav Brom. A měl pravdu. Od té doby nazpívala téměř tisíc písniček a získala nepřeberné množství ocenění a poct.

Na své hudební začátky vzpomíná s humorem: „Točila se tenkrát jenom doma na kotoučové pásky a když jsem se slyšela ve velkých bednách ostravského studia, připadalo mi to úžasné. Oni ale říkali, že se to nedá vysílat, že mám takovou vadu řeči, že s tím musím něco dělat.“ Podle Hanky je to ale dobře, protože osud si to sám zařídil, a kdyby nezačala chodit na logopedii, tak by se pak nedostala na JAMU.

A jaké bylo období největší slávy? „Žiju přítomností. Možná proto jsem v době největších úspěchů na samotný život, který by zahrnoval profesi i soukromí, neměla čas,“ říká Hanka Zagorová a dodává: „Denně jsem počítala, kolik hodin můžu spát, abych všechno stihla. To bylo třeba 28 koncertů za měsích.“

Jednou z jejích nejúspěšnějších písniček byla ‚Maluj zase obrázky‘ a ze silných zážitků si v této souvislosti vybavuje, když jí na koncertě jedna z malých fanynek přinesla polárkový dort, o kterém se v této písničce zpívá.

Nejen to, ale i další Hančiny zážitky z pracovního i osobního života, si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru.

Další záznamy i pozvánky na vysílání Jožky Kubáníka najdete na https://rozhl.as/Kubanik.

Spustit audio

Související