Jedním z prvních zvířat nejstarší zlínské zoologické zahrady byl lev César, kterého dostal jako dárek Tomáš Baťa

Zoologická zahrada ve Zlíně na Lešné je jedním z nejnavštěvovanějších turistických míst v Česku. Ve Zlíně byly ale první zoologické zahrady na jiných místech. V seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje se Petra Kopásková a Zdeněk Urbanovský tentokrát pustili do odkrývání historie předchůdců současné zoo na Zlínsku.

První zlínská zoologická zahrada byla založena v roce 1930, nacházela se v okolí zámku a dnešního sadu Svobody v centru Zlína a byla třetí zoologickou zahradou v Československu. Mezi prvními obyvateli této zoologické zahrady byly opičky a želvy, později k nim přibyli i tuleni. Velmi kuriózní přírůstky zoo získala v roce 1931, kdy Tomáš Baťa dostal jako dárek k 55. narozeninám od šéfa rakouského cirkusu, který v té době ve Zlíně vystupoval, malého lvíčka. V dalších měsících zavítal do Zlína i cirkus Kludský, který mu věnoval pro změnu lvici, takže lev pojmenovaný César získal partnerku Betty. Do zoo pak postupně přibývala další zvířata, například velbloudi nebo papoušci.

Čtěte také

Na Tlustou horu ve Zlíně běhával Emil Zátopek. Na jejím vrchu byla i zoologická zahrada

Zoologická zahrada uprostřed Zlína se časem neměla kam rozrůstat a lidem postupně vadil i zvířecí zápach. Proto se v roce 1934 přesunula na Tlustou horu, což je kopec nad Zlínem zvaný Maják, na které nyní stojí telekomunikační vysílač. Tady byla nejen zoo, ale i rozhledna, takže to bylo velmi navštěvované místo. Rozhledna má za sebou také velmi zajímavý příběh, který v reportáži přibližuje předseda Klubu českých turistů ve Zlíně Jiří Tomáš. Na Tlusté hoře po zoo i rozhledně dnes zbyly už jen zbytky betonových základů klecí a patky rozhledny. 

Zoologická zahrada na Tlusté hoře nepřežila do konce války, protože od roku 1940 začínala mít problémy se zásobováním. Tehdy chyběly potraviny pro obyvatelstvo, natož pro zvířata, takže část zvířat byla rozprodána a část musela být utracena. 

Její nejslavnějších obyvatel, lev César ale udělal další „kariéru“. Známý sochař Bohumil Kafka, který získal zakázku na vybudování památníku Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě, si ho při návštěvě Zlína všiml a půjčil si ho na půl roku jako model lva české státnosti na tomto památníku. Po Hitlerově návštěvě v Bratislavě roku 1940 byla ale odsud socha lva pro svou "závadnost" odstraněna.