Historička Blanka Rašticová říká: Když do důchodu, tak na jaře
Svůj profesní život zasvětila historii a při setkání s ní nelze přehlédnout široký úsměv na tváři a dobrou náladu, kterou dokáže nakazit kdekoho. To je historička Blanka Rašticová z Uherského Hradiště.
NAPLNO s Věrou Hotařovou. To je nový cyklus rozhovorů s lidmi, kteří si dokáží užívat života i ve zralém věku. Kde berou sílu, chuť, proč to dělají a co jim to přináší? O tom bude debatovat Věra Hotařová se svými hosty na vlnách Českého rozhlasu Zlín každé poslední pondělí v měsíci. A jako první přijala její pozvání historička Blanka Rašticová z Uherského Hradiště.
Blanka Rašticová má titul PhDr. z oboru historie a archivnictví, a jakmile dostudovala, zaměřila se na regionální historii. Ačkoli se narodila ve Zlíně, vybrala si jako specializaci historii Uherskohradišťska. K tomu říká: „Narodila jsem se ve Zlíně, ale už v 15 letech jsem odešla studovat do Uherského Hradiště. A tam to všechno začalo. A pak se k tomu přidaly i osobní vztahy, protože jsem se na střední škole seznámila s mým manželem. A potom, když jsem studovala, tak jsem si vybírala témata už s vědomím, že bych jednou v Uherském Hradišti chtěla žít a pracovat.“
Poctivou práci za sebou nechala ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, ať už to byly výstavy nebo knihy a odborné články do mnoha časopisů. Na důchod si jako zábavu vymyslela tvorbu internetové encyklopedie Hradiště. S úsměvem ale dodává, že na to v současné době, kdy se ve věku posunula do sedmičkové řady, nemá mnoho času. Od jara do podzimu totiž skoro každý týden dělá komentované prohlídky o historii a památkách města. Přednáší také na univerzitě třetího věku, čte, cvičí jógu a užívá si života.
Na otázku, jestli se těšila na důchod, Blanka Rašticová odpovídá: „Ono to bylo takové rozdílné. Někdy, když bylo hodně trápení, starostí a práce se mně úplně nedařila, tak už jsem si říkala: Dobré, za chvilku už v tom důchodu budu. A čím víc se to blížilo, tak jsem si uvědomila, jak mě bude chybět muzejní práce a muzejní kolektiv, který byl vynikající a já jsem se tam cítila dobře.“
A jaký byl pro ni osobně odchod do důchodu? „První dny byly těžké. A jestli můžu poradit, čeká-li vás odchod do důchodu, nedávejte si ho k začátku roku. Leden a únor jsou takové smutné měsíce, kdy je možno dělat málo aktivit. Je dobré jít do důchodu na jaře. Příroda vás nabudí a vůbec si neuvědomíte, že už nechodíte do práce, protože vás doma čeká spousta práce. Budete mít čas na své koníčky,“ radí Blanka Rašticová.
A co je podle ní na věku sedmdesátníků super? „Je to jakási ochota a laskavost okolí. Samozřejmě, že ne vždycky, ale dodnes mě překvapuje, když mě v MHD nabízí ti mladší sednout. Říkám panebože, proč? Však to ještě nepotřebuji. A protože i dost cestuji vlakem, tak je fajn, že mi mladí lidé rádi pomohou s kufrem. Takže rozhodně to není tak, že by mladá generace nestála za nic,“ říká opět s úsměvem Blanka Rašticová.
Co dalšího paní Rašticovou baví a naplňuje? Je s postupem věku klidnější a trpělivější? A „kamarádí“ s Internetem? I to se dozvíte v rozhovoru nabitém nezdolnou a nakažlivou životní energií.
Související
-
Jiří Holub je řezbář, turista i organizátor akcí. Jsem takový Ferda mravenec, říká o sobě on sám
Povídání Věry Hotařové s Jiřím Holubem z Otrokovic, řezbářem, zapáleným turistou a několikanásobným dědečkem.
-
Zpěvačka Yvetta Simonová říká: Nebydlím ve vile, takže cvičím hlas, když jsou děti sousedů ve škole
Yvetta Simonová patří i ve 95 letech k osobnostem, které stále oslňují noblesním vystupováním i dobrou náladou. Zpěvačka přijala pozvání Jožky Kubáníka k rozhovoru.
-
Betlém v láhvi nebo hlavolam v žárovce. To všechno dokáže sestavit rekordman Leopold Heneš
Leopold Heneš je držitelem největší kolekce objektů sestavených uvnitř lahví, demižonů, koštýřů i žárovek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.