Betlém v láhvi, dům v demižonu, hlavolam v žárovce. To všechno dokáže sestavit rekordman Leopold Heneš

26. říjen 2022

Leopold Heneš je držitelem největší kolekce objektů sestavených uvnitř lahví, demižonů, koštýřů i žárovek. Může se také chlubit mnoha mimořádnými kusy, z nichž některé jsou vystavené v Muzeu rekordů v Pelhřimově.

Na začátku jeho celoživotního koníčku stála snaha vymyslet pro svou tehdejší lásku originální dárek. Do skleněné láhve vložil rámeček s fotografií. "Kytka nebo bonboniéra, to není ničím zvláštní. A já jsem vždycky chtěl být něčím jiný, lepší. Když jsme se pak rozešli, našel jsem tu láhev za dveřmi. A tak jsem si ji schoval. Ale kdyby s tím řízla o zem nebo to hodila do popelnice, tak kdoví, možná bych dnes spíš chodil na ryby." směje se modelář Leopold Heneš.

Práce Leopolda Heneše jsou rozesety i po světě. "Nejdále mám svoje věci v Norsku a ve Spojených státech amerických, konkrétně v Clevelandu. Tam je nejsilnější komunita, ve které  se udržují české zvyky. Byli tady na sokolském sletu, no tak ode mě dostali dárek," říká modelář, který slíbil na závěr své návštěvy ve studiu, že složí do demižonu také brněnský Špilberk.

Kromě úspěchů, které se svými objekty v láhvích a žárovkách slaví, ho ale těší i to, že má následovníka. Vnukovi Davidovi je teprve deset let a už se může pochlubit dvěma rekordy. Skládá hlavolamy rychleji než děda a umí to poslepu se zavázanýma očima. Jeden rekord dokonce mají společný, a to dvougeneračně poskládaný hlavolam uvnitř žárovky.

Čím získal Leoš Heneš pro své hobby vnuka Davida? Proč si pro skládání objektů vyrábějí vlastní nástroje? A jakou hodnotu má jeho sbírka? Poslechněte si Apetýt s datem 25. října 2022.

autoři: Lucie Hostačná , Zuzana Kopuletá
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.