Genetický výzkum odhalil, že na Uherskohradišťsku žijí přímí potomci někdejších obyvatel Velké Moravy
Archeologové ve spolupráci s vědci zjistili nové skutečnosti o nalezišti na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti. Genetický výzkum na bázi DNA odhalil hned dvě překvapení.
Na Uherskohradišťsku stále žijí přímí potomci někdejších obyvatel Velké Moravy. Potvrdil to genetický výzkum. Odborníci porovnali DNA z kosterních pozůstatků z přibližně 30 hrobů na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti se vzorky současných obyvatel regionu. Z 250 dobrovolníků z Uherskohradišťska asi u šestnácti výsledky naznačily shodu s kosterními pozůstatky z velkomoravských hrobů.
„Ta vazba je, zdá se, nejvýznamnější asi u osmi mužů, kteří by mohli mít genetický kontakt se dvěma pohřbenými, z nichž jeden byl velký moravský velmož. Takže můžeme říct, že mezi námi chodí osm mužů s možnými počátky až v devátém století,“ říká vedoucí Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Luděk Galuška.
Těchto osm mužů žije například ve Starém Městě, Zlechově, Uherském Hradišti, Kněžpoli nebo Mařaticích.
Analýza kosterních pozůstatků také odhalila, že hroby na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti jsou až o sedmdesát let starší, než archeologové doposud předpokládali. Podrobnosti včetně rozhovoru s jedním z možných potomků velkomoravských obyvatel přinášíme v reportáži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
