Do školy chodil Tomík bos, pak obouval celý svět. Před deseti lety zemřel Tomáš Baťa mladší

Před druhou světovou válkou pracoval Tomík, jak mu říkali, ve zlínské továrně, kterou založil jeho otec. Po emigraci vystudoval práva na Yorské univerzitě v Kanadě. Do vlasti se mohl vrátit až po listopadu 1989.

V kanadském Torontu usadil poté, co v roce 1939 v době nacistické okupace opustil rodnou zemi.

V Kanadě se mu podařilo rozjet výrobu bot. Za války sloužil v kanadské armádě a jeho právě dokončená továrna v nově založeném městě Batawa přešla na zbrojní výrobu.

Po válce, když byly Baťovy závody v Československu konfiskovány, vybudoval na základě zahraničních poboček rodinného impéria, o které vedl vleklý spor se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, světovou organizaci výroby a prodeje obuvi s centrem v Kanadě. Značka Baťa (Bata) se díky němu stala světoznámou a firma Baťa Shoe Organization stále patří mezi v oboru.

V Česku byl předsedou správní rady zlínské univerzity, jež nese jméno jeho otce. Také podporoval Nadaci Tomáše Bati, které poskytl v restituci získanou rodinnou vilu ve Zlíně a zasadil se o založení vzdělávací organizace mladých podnikatelů pod názvem Junior Achievement. Také byl předsedou obchodního a průmyslového poradního výboru OECD pro transformaci zemí střední a východní Evropy a zasloužil se o přijetí Česka a Slovenska do této organizace.

Za svoji celoživotní činnost získal řadu ocenění. Mimo jiné byl jmenován čestným doktorem VŠE v Praze a Technické fakulty univerzity v Brně. Získal také vysoká státní vyznamenání, například Řád T. G. Masaryka, slovenský Bílý dvojkříž a Řád Kanady.

Byl ženatý, s manželkou Sonjou měl syna a tři dcery a také devět vnoučat.