Čertovy skály v Lidečku nesou název, který vychází z místní legendy o překažené čertovské svatbě
Čertovy skály na Vsetínsku ve Zlínském kraji patří mezi neznámější a nejvíce navštěvované skály na Valašsku. K této přírodní památce se dostanete snadno, po silnici od Vsetína přes Valašskou Polanku směrem na Horní Lideč. Před obcí Lidečko uvidíte tuto výraznou skalní dominantu už od hlavní cesty, kde je navíc možné pohodlně zaparkovat.
Čertovy skály se nacházejí blízko hlavní cesty i železnice. Jde o skalní stěnu dlouhou přibližně 150 metrů. Její výška je v nejvyšších bodech až 25 metrů. „Na první pohled to vypadá, jako by byla pokračováním nějaké přehrady, která by potenciálně mohla přehradit zdejší říčku Senici, která protéká údolím,“ říká lidečský obyvatel a místní patriot Michal Bojda.
A právě svým tvarem skály v lidech vzbuzují různé představy, jak tento skalní masiv mohl vzniknout. Jedna z legend vypráví příběh o krásné dceři mlynářky, do které se zamiloval čert.
Ten si chtěl děvče vzít za ženu, ale mlynářka mu ji nechtěla dát. Proto vymyslela pro čerta úkol, že musí řeku Senici otočit tak, aby tekla proti proudu. A musí údolí stihnout zahradit, než kohout ráno zakokrhá.
Pekelník všechny kohouty z okolí od lidí vysbíral, aby si svou výhru pojistil, a začal nosit kameny na přehradu. Jednoho kohouta se ale místním podařilo ukrýt a ve chvíli, kdy čertovi zbývalo přinést už jen několik posledních kamenů, uslyšel kohoutí zakokrhání. Proto se mu přehradu nepodařilo dokončit a skály zůstaly tak, jak je vidíme dnes.
I v okolí Lidečka byste našli spousta různých menších skalních útvarů, skrytých v lese. Má jít právě o ty kameny, které čert nosil a různě je v lese ztrácel.
K Čertovým skalám se dá dojít z různých míst. Například z druhé strany hřebene Vizovických vrchů, od Lačnova, přes Lačnovské skály. Můžete si udělat pěknou procházku po hřebeni Vizovických vrchů a dojít až k Čertovým skalám a pěkně si je projít.
Související
-
Orlojem se nepyšní jen Praha, unikátní pohádkový orloj najdete i v Zašové na Vsetínsku
V Zašové postavili pohádkový orloj. Autor Miroslav Španer mu věnoval téměř sedmnáct set hodin práce.
-
Vzácný poklad se ukrýval v lese na Vsetínsku. Groše ze 14. století vyhrabala fenka
Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko.
-
Přehrada Bystřička na Vsetínsku dnes nabízí jen vzpomínky na davy návštěvníků a čilý ruch
Přehradě Bystřička na Vsetínsku se říká Valašské moře. V druhé polovině minulého století to tu žilo denním i nočním životem, jezdily sem tisíce lidí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
