Přehrada Bystřička na Vsetínsku dnes nabízí jen vzpomínky na davy návštěvníků a čilý ruch

Přehradě Bystřička na Vsetínsku se říká Valašské moře. V druhé polovině minulého století to tu žilo denním i nočním životem, jezdily sem tisíce lidí. Dnes tu uvidíte spíše chátrající hotely, torza stánků s občerstvením a staré laminátové loďky.

Do podnikových chat a do kempů u přehrady Bystřička na Vsetínsku přijížděli v 70. a 80. letech minulého století hlavně havíři z Ostravska. Našli jste tady turisty, čundráky a rodiny s dětmi, mnohdy přes víkend až tři tisíce lidí.

I proto tady dohlíželi na rekreanty i strážníci. „V noci to skutečně žilo a tehdejší Sbor národní bezpečnosti měl ve svém doku i motorový člun, který byl ve výjimečných případech použit,“ říká místní pamětník Zbyněk Fojtíček.

Přehradu stavěli Italové

Přehrada se stavěla na začátku 20. století. Její zvláštností je, že ji stavěli Italové. „Nikdo neuměl stavět kamenné hráze jako oni,“ dodává Fojtíček. A na stavbu dohlížel i pradědeček nedávno zesnulého zpěváka a herce Františka Segrady.

„Když se podíváme na druhou stranu, kde je statek, tak tam si pronajal pokojíček, aby měl výhled na vodu. Připomínalo mu to jeho domov,“ vysvětluje.

Hotel Klenov

Nejen průtok a výšku hladiny vody přehrady, ale také dění okolo ní sledovala celý svůj život hrázná Marie Kynclová. „Žilo to tu. Na Valašské boudě, která je už zbouraná, bývaly diskotéky, bylo tu letní kino, hodně podnikových chat,“ vzpomíná.

V jedné jsme zastihli i jejího nového majitele Jiřího Treznera. „Když jsme koupili tuto chatu, tak k nám chodila na návštěvu fůra lidí, kteří říkali, že tady prožili mládí a že by se chtěli alespoň podívat. Citová vazba mnoha lidí z let 70. a 80. přetrvávala,“ vypráví.

Na Bystřičce stálo také nejluxusnější ubytovací zařízení své doby, hotel Klenov, odkud se pravidelně až do ranních hodin ozývala živá hudba. Budova dnes chátrá a z oblíbených zábav zbyly jen vzpomínky.

autoři: Gabriela Hykl , Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.