Čas na není nutno vypršel. Nestačí jen tleskat, zdravotníci si zaslouží skutečnou podporu a úctu
Buďme slušní, ohleduplní, solidární, snažme se dodržovat základní hygienická opatření a nevymýšlejme způsoby, jak všechno obejít.
Možná si na to ještě vzpomenete. Na jaře všichni zpívali Není nutno, aby bylo přímo veselo, na balkonech se tleskalo zdravotníkům, lidé pro ně šili stovky tisíc roušek. Nápor pacientů s covidem v nemocnicích se nějak zvládl, vše se jevilo v růžových barvách.
Je říjen a jsme v Itálii. Tedy obrazně, koronavirová situace u nás připomíná dobu, kdy právě Itálie začínala být nejhůře postiženou zemí na světě. Čísla pozitivních u nás skokově rostou, stát nestíhá trasovat a vyhlašovat opatření.
Čtěte také
A co je nejdůležitější - velmi rychle a dramaticky rostou počty lidí v nemocnicích, kteří jsou ve vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Stovky lékařů a tisíce zdravotních sester nemohou kvůli nákaze pracovat.
Třeba v Uherském Hradišti, kde je nejhůře postižená covidová nemocnice v Česku, je podle ředitele Petra Sládka alarmující další predikce přísunu dalších pacientů s koronavirem. Situace v nemocnici je tak velmi vážná a hrozí, že bude kritická.
Každý, kdo v této době zná nějakého lékaře, zdravotní sestru, sanitárku nebo jen uklízečku z oddělení, které se starají o covidové pacienty, ví, jak to teď na těchto odděleních vypadá.
Je to fyzicky i psychicky vyčerpávající práce na hraně sebezničení. Provází ji nejistosta a strach, zda se podaří zachránit všechny, kteří v nemocnicích leží. A samozřejmě taky obavy, zda se zdravotníci nenakazí taky. Stranou šel rodinný a osobní život.
„Dneska ráno jsem strávila na boxu v ochranném obleku tři hodiny. Je vám horko, máte žízeň, do toho otlaky na obličeji, ale osobní potřeby musí jít stranou. Člověk je víceméně unavený. Standardní práci děláme v nestandardních podmínkách,“ popsala práci na JIP v reportáži Seznam zprávy zdravotní sestra z Uherského Hradiště Monika Hastíková.
A do toho se objeví spousta hrdinů a „odborníků“ na covid, kteří budou i tváří v tvář zdravotníkům tvrdit, že přece o nic nejde. Čísla hospitalizovaných lidí si někdo vymýšlí a víc se přece umírá v podstatě na cokoliv. Takoví lidé nechtějí slyšet žádné argumenty, porovnat si fakta a už vůbec ne poslouchat nějaké zdravotníky z první linie, kteří se přece podle nich hroutí z maličkostí.
Ne, to si zdravotníci nezaslouží. V dnešní situaci, kdy země směřuje k úplnému zavření, naopak potřebují veškerou naši podporu. A už nestačí jen tleskat. Je potřeba víc.
„Hlavně bych apelovala na každého, ať dodržuje pravidla. Když si každý zameteme před vlastním prahem, tu nemoc zvládneme,“ říká ve zmiňované reportáži Seznamu zastupující staniční sestra Šárka Burešová. „Nebuďte sobečtí, chraňte sebe i ostatní. Bez ukázněnosti a solidarity nás všech by mohl počet nakažených dále nekontrolovaně růst a následně by mohlo dojít k zahlcení zdravotnického systému,“ dodal ve své výzvě ředitel nemocnice Petr Sládek.
Buďme proto slušní, ohleduplní, solidární, snažme se dodržovat základní hygienická opatření a nevymýšlejme způsoby, jak všechno obejít. Není to určitě jednoduché a bude to bolet. Ale je to to nejdůležitější, čím můžeme v této chvíli zdravotníkům pomoci. Udělejme to.
Související
-
Plánované operace budou pozastaveny ve všech krajských nemocnicích
Podle rozhodnutí krizového štábu Zlínského kraje přecházejí krajské nemocnice okamžitě na akutní péči a od pondělí 12. října budou pozastaveny plánované výkony.
-
Uherskohradišťská nemocnice hledá kvůli nedostatku personálu na výpomoc anesteziology
Situace v Uherskohradišťské nemocnici se nelepší, ba naopak. Kvůli absenci více jak stovky pracovníků zde museli pozastavit plánované neakutní operace.
-
Uherskohradišťsko je společně s Prahou na covidové mapě červené
Hygienici označili Uherskohradišťsko jako oblast s nejvyšším rizikem nákazy covidem. Okres Uherské Hradiště má aktuálně 729 nakažených. V celém kraji je to 1824 lidí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.