Čas na není nutno vypršel. Nestačí jen tleskat, zdravotníci si zaslouží skutečnou podporu a úctu

Možná si na to ještě vzpomenete. Na jaře všichni zpívali Není nutno, aby bylo přímo veselo, na balkonech se tleskalo zdravotníkům, lidé pro ně šili stovky tisíc roušek. Nápor pacientů s covidem v nemocnicích se nějak zvládl, vše se jevilo v růžových barvách.

Je říjen a jsme v Itálii. Tedy obrazně, koronavirová situace u nás připomíná dobu, kdy právě Itálie začínala být nejhůře postiženou zemí na světě. Čísla pozitivních u nás skokově rostou, stát nestíhá trasovat a vyhlašovat opatření.

Čtěte také

Další skokový nárůst nemoci covid. Celý Zlínský kraj je ve třetím stupni rizika, Uherskohradišťsko je nejpostiženější v zemi

A co je nejdůležitější - velmi rychle a dramaticky rostou počty lidí v nemocnicích, kteří jsou ve vážném stavu a potřebují intenzivní péči. Stovky lékařů a tisíce zdravotních sester nemohou kvůli nákaze pracovat.

Třeba v Uherském Hradišti, kde je nejhůře postižená covidová nemocnice v Česku, je podle ředitele Petra Sládka alarmující další predikce přísunu dalších pacientů s koronavirem. Situace v nemocnici je tak velmi vážná a hrozí, že bude kritická.

Každý, kdo v této době zná nějakého lékaře, zdravotní sestru, sanitárku nebo jen uklízečku z oddělení, které se starají o covidové pacienty, ví, jak to teď na těchto odděleních vypadá.

Je to fyzicky i psychicky vyčerpávající práce na hraně sebezničení. Provází ji nejistosta a strach, zda se podaří zachránit všechny, kteří v nemocnicích leží. A samozřejmě taky obavy, zda se zdravotníci nenakazí taky. Stranou šel rodinný a osobní život.

„Dneska ráno jsem strávila na boxu v ochranném obleku tři hodiny. Je vám horko, máte žízeň, do toho otlaky na obličeji, ale osobní potřeby musí jít stranou. Člověk je víceméně unavený. Standardní práci děláme v nestandardních podmínkách,“ popsala práci na JIP v reportáži Seznam zprávy zdravotní sestra z Uherského Hradiště Monika Hastíková.

A do toho se objeví spousta hrdinů a „odborníků“ na covid, kteří budou i tváří v tvář zdravotníkům tvrdit, že přece o nic nejde. Čísla hospitalizovaných lidí si někdo vymýšlí a víc se přece umírá v podstatě na cokoliv. Takoví lidé nechtějí slyšet žádné argumenty, porovnat si fakta a už vůbec ne poslouchat nějaké zdravotníky z první linie, kteří se přece podle nich hroutí z maličkostí.

Ne, to si zdravotníci nezaslouží. V dnešní situaci, kdy země směřuje k úplnému zavření, naopak potřebují veškerou naši podporu. A už nestačí jen tleskat. Je potřeba víc.

„Hlavně bych apelovala na každého, ať dodržuje pravidla. Když si každý zameteme před vlastním prahem, tu nemoc zvládneme,“ říká ve zmiňované reportáži Seznamu zastupující staniční sestra Šárka Burešová. „Nebuďte sobečtí, chraňte sebe i ostatní. Bez ukázněnosti a solidarity nás všech by mohl počet nakažených dále nekontrolovaně růst a následně by mohlo dojít k zahlcení zdravotnického systému,“ dodal ve své výzvě ředitel nemocnice Petr Sládek.

Buďme proto slušní, ohleduplní, solidární, snažme se dodržovat základní hygienická opatření a nevymýšlejme způsoby, jak všechno obejít. Není to určitě jednoduché a bude to bolet. Ale je to to nejdůležitější, čím můžeme v této chvíli zdravotníkům pomoci. Udělejme to.