Až tři sta let staré sklepy a speciální odrůdy. Polešovice jsou unikátní vinařskou metropolí

Leží v Dolnomoravském úvalu na hranici pohoří Chřiby. Svažitý terén je k pěstování révy vinné, jak říkají vinaři, přímo stvořený.

Na jihovýchodní Moravě se víno pěstovalo už ve 2. století, ale teprve v období Velkomoravské říše se vinohradnictví a vínu přišlo pořádně na chuť. Souviselo to se vznikem církevních a biskupských center. V Polešovicích se réva vinná pěstovala už začátkem 11. století.

Víno přišlo z Velehradu

Obec byla v té době sídlem moravských biskupů a dělalo se hlavně mešní víno. Když se centrum přestěhovalo do Olomouce, mohli polešovičtí vinaři dál hospodařit v církevních vinicích, ovšem museli odvádět tzv. desátky. Tato povinnost zanikla ve 13. století po založení cisterciáckého kláštera v nedalekém Velehradě, obec byla klášteru věnována.

Jedno z největších keltských nalezišť ve střední Evropě. To jsou vinařské Polešovice, místo protknuté historií

• Upravit
• Smazat

Na Uherskohradišťsku, v místech kde Dolnomoravský úval přechází v pohoří Chřiby, je městečko Polešovice.

Z písemných pamětí víme, že mniši cisterciáckého řádu byli dobří zemědělci a také vinaři. Brzy to bylo znát na úrovni vinohradů i kvalitě vína, o které byl velký zájem. Klášter měl dobré styky s proslulou vinařskou oblastí u Klosterneuburku a do Polešovic se dostaly odrůdy Ryzlinku rýnského a Burgundského bílého a nastal velký rozmach vinařství.

Vznikaly nové oblasti, tzv. tratě a v nich se samozřejmě vysazovaly nové vinohrady. Nejstarší klášterní vinohrad byl založen v polovině 15. století a měl název Mniška. Jinému se říkalo Pekla. Podle lidové tradice název neměl nic společného s peklem, spíš s velkou dřinou ve vinicích.

Několik desítek sklepů

Polešovické vinařství se drželo i v pohnutých dobách, zato klášter se dostával do potíží, musel zastavovat majetek, tedy i obec. Velký obrat k lepšímu pro vinaře nastal po zrušení cisterciáckého kláštera, to bylo v 18. století. Lidé si mohli vinohrady pronajímat nebo zakládat nové a dokonce volně prodávat svá vína, což také dělali a začali stavět sklepy. Kopali je ve svahu, takže vznikl jakýsi malý tunel, ale bez zadního východu. Ten přední, tedy vstup, už byl zděný a taky zdobený, třeba datem vzniku nebo iniciály majitele.

V Polešovicích je několik desítek sklepů, některé jsou až tři sta let staré. Vinaři, buď dědicové, nebo noví vlastníci, je „opečovávají“ s velkou úctou. I když je musí přizpůsobit současným potřebám, genius loci v nich pořád zůstává. Nejvíce je jich ve Sklepní uličce, hlavně těch nejstarších. Je to velká chlouba městyse, a taky známý turistický cíl. Polešovicemi vede cyklistická a vinařská stezka s cílenými zastávkami.

Jedna je ve vyhlášené šlechtitelské stanici vinařské. Vznikla v roce 1922 jako Státní révová školka, do devadesátých let minulého století byla součástí celonárodní šlechtitelské základny Oseva. Právě z té doby pochází odrůdy Muškát moravský, Olšava nebo Amos.  Dnes je to Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a v tradici šlechtění révy vinné pokračuje, pěstuje tři stovky odrůd.

Polešovice|foto: Profimedia