Z přetížení máte modřiny po celém těle, to holt k tomu patří, říká letecký akrobat Martin Šonka

Letecký akrobat Martin Šonka přijel do Zlína představit svou novou knihu Můj let do nebes, kterou napsal s novinářem Robertem Sárou. Při té příležitosti si udělal čas i na rozhovor pro posluchače Českého rozhlasu Zlín. V něm se hovoří nejen o jeho knížce, ale také o cestě Martina Šonky k leteckém sportu, který se běžnému smrtelníkovi zdá neskutečně atraktivní a nedostižný.

Martin Šonka jako pilot a vítěz elitní letecké série Red Bull Air Race také podrobně popisuje, jak vypadají přípravy na závod v letecké akrobacii. „Když vezmu jeden jednotlivý závod, tak příprava začíná někde asi 14 dní až tři týdny před závodem, kdy zveřejnění trať. My se tak dovíme, kde budou přesně umístěné pylony, což pak můžeme umístit do simulátoru,“ říká Martin Šonka a k tréninku na simulátoru dodává: „To není simulátor jako na auta nebo motorky. Na let má obrovský vliv vítr – posouvá optimální trajektorii prakticky o desítky metrů podle toho, odkud zrovna fouká. Takže my musíme trénovat všechny možné směry větru, které můžou nastat.“

Prozrazuje, že pak přímo na místě závodu následují testovací lety, které nejen prověří funkčnost letadla, ale slouží i filmařům pro umístění kamer nebo rozhodčím závodu, kteří mohou sledovat všechny technické parametry letu. Samotný trénink na trati před závodem pak trvá jen 4 minuty, celkově při dvou povolených trénincích 8 minut. Po kvalifikaci pak přichází závod, který je podle slov Martina Šonky o neustálém sledování počasí. „No a pak ten let samotný je z pohledu pilota ryzí nádhera. Závodní let trvá zhruba minutu a za tu minutu se toho stane tolik, že máte pocit, že něco podobného normálně prožijete za standardní půlrok,“ dodává s úsměvem a očividnou láskou ke sportu, kterému se věnuje.

Martin Šonka v akrobatickém speciálu Extra 300 SR při páteční testovacím letu|foto:Petr Bušta, Český rozhlas, Český rozhlas

Martin Šonka v rozhovoru také prozrazuje, jak působí na lidské tělo přetížení: „Jde o to správně zatínat svaly na těle a správně dýchat. Hlavně mozek musí mít pořád dost krve, aby člověk viděl a mohl přemýšlet. Každopádně z přetížení máte modřiny po celém těle. To holt k tomu patří. Nicméně to je ten způsob létání, který mě nejvíc oslovuje a je pro mě ten nejhezčí. Mě osobně totiž naplňuje právě lítání kolečky vzhůru.“

Jsou závody v letecké akrobacii bezpečné pro pilota i pro diváky? A u čeho Martin Šonka odpočívá? I to se dozvíte v záznamu rozhovoru.