Vodní mlýny na Zlínsku byly dříve v každé vesnici, dnes z nich už moc nezůstalo

Nejdříve připomenu pár číselných údajů. Okres Zlín má v současné době celkem 91 obcí včetně měst.  Z dějin víme, že v minulosti spadaly pod různá panství, ale jejich počet se příliš nelišil od současného. Skoro v každé vesnici byly mlýny, vodních bylo přibližně 150. Do dneška z nich už moc nezůstalo. Někde mimo obce se krčí chátrající nebo polorozpadlé budovy, jako důkaz minulých časů, jinde zmizely z povrchu zemského úplně, další byly přestavěné k jiným účelům. Například na restaurace, penziony, prodejny, bytové domy, sportoviště, výrobní haly atd.

Co se týká samotného Zlína, tak podle historika Zdeňka Pokludy, v něm byly tři vodní mlýny, existovaly už v polovině 16. století. V knize Sedm století zlínských dějin napsal, že mlynáři patřili k majetným obyvatelům Zlína. Jeden mlýn byl na potoce nedaleko kostela, jiný stával v dnešní ulici Zarámí, teď je tam budova spořitelny. Mlýn byl taky v Prštném, ten se zase proměnil na třídírnu vajec. V Napajedlích byl vodní mlýn, známý jako Janišův mlýn, u řeky Moravy už v 15. století. Podle dobových fotografií z 20. let 20. století to byl rozlehlý areál. Po znárodnění přestal fungovat a v 70. letech musel ustoupit výstavbě sídliště Nábřeží. Ani město Luhačovice v tomto ohledu nebylo pozadu. Od poloviny 17. století fungoval tzv. Slanovodský mlýn. V době začátku lázní v něm byli ubytovaní první hosté, v roce 1883 byl přestavěný na Vilu Lipová a v prvních letech 20. století v ní žil ředitel lázní doktor František Veselý. Druhý, dolní mlýn v Luhačovicích Jestřebí stával v dnešní ulici Leoše Janáčka, nahradil ho vodoléčebný ústav. Přesto mají v Luhačovicích, místní části Kladná Žilín, jednu raritu.

Vodní mlýn z konce 18. století. Památkáři ho zařadili na seznam chráněných staveb.  Areál mlýna je podle nich ukázkovým dokladem tradičního lidového stavitelství na Luhačovickém Zálesí a dochoval se v téměř nezměněné podobě. Objekt se sedlovou střechou má interiér s roubenými omítnutými stěnami, zůstalo v něm i původní zařízení, originální pec, selský nábytek a strojovna s unikátními archaickými mechanismy. Je v ní válcová mlecí stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni z konce 19. století, vyrobila ji strojírna knížete Salma v Blansku nebo pytlovací lávka moučného hranolového vysévače a taky část vodního kola. Do areálu jednoho z nejmenších mlýnů, dnes je válcový, patří kovárna a hospodářský objekt, který dříve sloužil jako sklad zemědělských plodin a stáj pro domácí zvířata.

Mlýn je v soukromém vlastnictví a prochází rozsáhlou rekonstrukcí, po jejím dokončení bude zpřístupněn veřejnosti.

Hezký den přeje Věra Hotařová