Větrný mlýn ve Velkých Těšanech je dominantou už 200 let. Domlelo se v něm po zásahu gestapa

6. listopad 2018
Větrný mlýn Velké Těšany

Větrné mlýny lidé stavěli v otevřené a úrodné krajině, kde nebyl na dosah vodní zdroj.

Historie říká, že první větrníky, tak se jim také říká, se objevily už několik tisíc let před naším letopočtem v Orientu. V Evropě přibližně v 9. století a k nám, tedy do českých zemí, se dostaly ve 13. století. Když lidé zjistili, jak dobrý je to pomocník k mletí obilí, stavěli je všude, kde pro to byly vhodné podmínky.

Jsou důkazy, že u nás jich vybudovaly tisíce. Do dnešní doby se dochovalo několik desítek takových staveb a stále jich ubývá. Třeba na Kroměřížsku bylo na začátku minulého století ještě 50 větrných mlýnů, dnes jsou jenom tři. V Kunkovicích, v Rymicích, ten ale pochází z Bořenovic, a třetí je ve Velkých Těšanech, to je obec vzdálená asi 13 km od Kroměříže. Je nejvýznamnější nejenom na Kroměřížsku, ale v celém Zlínském kraji. V roce 2014 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Německý nebo sloupový mlýn

Pokud se trochu vyznáte v typech větrných mlýnů, tak ten těšanský patří do kategorie německých nebo také sloupových či beraních. Jako jeden z mála se dochoval i s původním vybavením. Jak takový mlýn vypadá a jak funguje?

Existoval král Ječmínek? A kdy vznikla pověst o něm? Při putování krajem jsme dorazili do Chropyně

Zámek Chropyně

V Chropyni na Kroměřížsku se už chystají na stavění máje a pálení čarodějnic.

Je to dvoupatrová celodřevěná stavba se sedlovou šindelovou střechou. Objekt je zavěšený na konstrukci z mohutných trámů, aby se mohl otáčet podle směru větru. V Těšanech tento manévr prováděl sám mlynář. K tomu byl v přední část budovy dřevěný trám, něco jako oj na voze. Kolem mlýna byly nastavěné kůly, na ně mlynář natáhnul řetěz a otáčel kolem, které je také v přední části stavby, tak dokázal dřevěnou krychli otočit, aby se lopatky daly do pohybu.

Mlýn má čtyři lopatky, jedna je dlouhá skoro pět metrů. Podle síly větru se na ně dávají plachty. Větrné lopaty roztáčejí mlecí kámen. Zařízení je ve 2. patře, říká se mu zanáška. Mlynář tam nosil padesátikolové pytle s obilím na rameni, jeden po druhém a obilí sypal do dřevěného koryta. V prvním patře je mlýnice a také šalanda, v ní prý mlynář odpočíval a setkával se tam i s mleči, dnes bychom řekli se zákazníky.

Domlelo se po zásahu gestapa

Větrný mlýn u Velkých Těšan je dominantou krajiny už skoro 200 let. Současná a oceněná technická památka není ovšem původní.  První mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Pozemek koupil od obce za 60 zlatých a zároveň získal povolení, že může mlít obilí lidem jak z Velkých Těšan, tak i z okolních obcí. Musel ovšem do obecní pokladny odvádět 54 zlatých ročně a ještě další čtyři zlaté kroměřížské vrchnosti.

Pan Bartoň za dva roky zemřel a na jeho místo přicházeli další mlynáři. Dlouho nevydrželi, protože daně, které měli odvádět do obecní pokladny, byly pro ně vysoké. V roce 1899 mlýn koupil Josef Páter. O rok později se krajinou přehnala vichřice a mlýn zničila. Josef Páter ho nechal postavit znovu, to už je ona oceněná stavba, a pracoval v něm dalších 40 let. Nebyly to ale příliš idylické roky.

Po okupaci Československa byl mlýn podle protektorátních nařízení uzavřen. Přesto se v něm mlelo dál. Tím odvážným byl syn Josefa Pátera František, který po smrti otce v roce 1940 mlýn zdědil. O dva roky později ho zatklo gestapo za spolupráci s odbojovou skupinou v Hostýnských horách a v roce 1944 byl popraven na Pankráci.

A tak se v těšanském mlýně domlelo, provoz nebyl obnovený ani po válce. Už hodně zchátralou stavbu od Paterů v 60. letech odkoupil tehdejší kroměřížský okresní národní výbor a nechal ji částečně opravit.  Zásadní rekonstrukce proběhla v letech 2015 až 2018. Tato vzácná technická památka je ve správě Muzea Kroměřížska a sezonně je přístupná.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související