Ticho léčí, Hluk uzdravuje. Nadšenci v padesátých letech zachránili místní tvrz před barbarským zbouráním
Město Hluk patří mezi nejstarší sídla v kraji
Ozdravný efekt městečka Hluk může pramenit hned z několika zdrojů. Jedním je bezesporu folklor, k němuž patří samozřejmě proslulá Jízda králů a taky hudba. Ve městě je tolik kapel a souborů různých žánrů, až se mu začalo říkat muzikantské město.
Údajně je líhní mladých muzikantů. Víno, slivovice, krásná příroda v blízkosti Bílých Karpat a bohatá historie, to jsou další oblasti života v Hluku, které mohou působit pozitivně, a to nejenom na místní, ale i na turisty.
Hluk je další z míst ve Zlínském kraji, které patří mezi nejstarší sídla u nás. První písemná zmínka o něm je z roku 1294. Ovšem život v krajině začal už mnohem dříve. Podle archeologických nálezů to bylo dokonce dva až dva a půl tisíce let před naším letopočtem. Zmínky a důkazy o osidlování lokality jsou k vidění v expozici malého muzea ve věži hlucké tvrze. To je nepřehlédnutelná středověká památka uprostřed města.
Původně dřevěná vodní tvrz byla vystavěna na začátku 14. století. Zmínka o její existenci je v listině z roku 1303, je v ní také uvedeno, že byla opěrným bodem proti vpádům Uhrů. Postupem času se její vzhled měnil až do současné goticko – renesanční podoby. Renesanční ráz získal objekt díky Janu z Kunovic, který panství koupil v polovině 16. století. Jak probíhala přestavba tvrze před touto zásadní proměnou, nevědí přesně ani historikové.
V průběhu přibližně prvních dvou století existence se v hlucké tvrzi často měnili vlastníci. Teprve ve druhé polovině 15. století se střídání pánů zpomalilo. Od roku 1460 získal tvrz malý šlechtický rod ze Zástřizl, v roce 1545 zmíněný Jan z Kunovic a od roku 1625 až od 20. let minulého století se v tvrzi usadili Lichtenštejnové. A protože to už není tak dávná minulost, tak možná víte, že za jejich vlády se z šlechtického sídla stal hospodářský dvůr a tvrz začala chátrat.
Její další osud měla v rukou obec. Historik Zdeněk Pokluda v knize Tvrz v Hluku o její záchraně píše: „V červnu roku 1939 se usneslo obecní zastupitelstvo, že od Lichtenštejnů zámek koupí. Uskutečnění této transakce ovšem zabránily válečné události. K prodeji došlo až v roce 1941. Původně stanovená cena 50 000 korun byla usmlouvána na 45 000. Ihned po provedení koupě byla budova i se zahradou pronajata Slováckému hospodářskému družstvu v Hluku. V závěru 40. a počátkem 50. let byly zaznamenány snahy tvrz zbourat a rozebrat na stavební materiál. K tomuto barbarství zásluhou Domina Černého, spisovatele Františka Kožíka a dalších nadšenců naštěstí nedošlo.“
Tolik úryvek z knihy Zdeňka Pokludy Tvrz v Hluku a ještě dodatek. Historicky a architektonicky cennou památku obec nechala v letech 1959 až 1965 zrekonstruovat a tak ji skutečně zachránila. Tvrz se stala kulturním a společenským centrem města a taky jeho ozdobou. Odehrává se v ní i děj historického románu hluckého rodáka, spisovatele Františka Kožíka Na dolinách svítá.
Necelý kilometr od tvrze jsou památkové domky s ukázkou bydlení od 17. do poloviny 20. století a v nich jediná stálá expozice věnovaná slováckému malovanému ornamentu. První kresby vznikaly právě v Hluku.
Související
-
Lidé, kteří pomáhají folkloru. Ocenění mají výrobci opasků, bot, krojů i výšivky ze Zubří
Další tři osobnosti se mohou pyšnit titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.
-
Obrazem: Vlčnovská Jízda králů ovládla Brusel, v parlamentu i v ulicích zněl zpěv ze Slovácka
Na krála, matičko, na krála! To znělo v jedné z budov Evropského parlamentu i v ulicích Bruselu.
-
Když herci hrají přímo ve školní třídě. Slovácké divadlo nabízí úču, která musí pryč
Na rodičovské schůzce se ocitli diváci Slováckého divadla. Herci v Uherském Hradišti uvedli premiéru komedie Úča musí pryč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.