Skryta v zeleni zahrad, že je z ní zdaleka vidět jen hroty kostelních věží. Taková je obec Zašová

Zašovou na Vsetínsku jsem vždycky vnímala jako vesničku nebo spíš osadu s pár domy, které lemují silnici z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Teprve až jsem se začala zajímat o její historii, objevila jsem ji v celé velikosti i kráse. Je totiž úplně mimo rušnou cestu, pěkně schovaná v údolí pod svahy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Pod kopci končí vesnice i silnice. Dál už se dá putovat jenom pěšky nebo na kole.

Ještě vám řeknu, jak je to s velikostí Zašové. Od roku 1985 k ní přibyla i nedaleká Veselá a celý katastr má rozlohu téměř 23 km2, počet obyvatel už překročil tři tisíce. Takže je to obec rozlehlá i početná a taky bohatá na zajímavé události i památky.

Nepřehlédnutelné jsou dvě stavby uprostřed obce, bývalý klášter trinitářů z roku 1722 a na něho navazující poutní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1725. V dějinách Zašové je zmínka, že nahradil původní dřevěný kostel.

Čtěte také

Zbytky Hradu Rožnov byly použity pro stavbu rodinných domků. Přesto jeho část zůstává zachována

Valaši k němu měli mimořádný vztah, protože uvnitř byl obraz Panny Marie s Děťátkem, který dlouhá léta uctívali. Vzácné gotické dílo přemístili do nového svatostánku. Obraz z poloviny 15. století byl přemalovaný a je známý jako Zašovská Madona.

Věděli jste, že Zašová je hodně navštěvovaným poutním místem? O vzniku tradice vypráví legenda o zraněném rytíři, kterého Panna Marie přenesla k pramenu léčivé vody a tak ho zachránila. Uzdravený muž pak z vděčnosti nechal v místě vybudovat kapličku. Pramen a poutní místo je v zalesněném údolí Stračka. Pro vodu ze studánky, říká se jí svatá, chodí lidé dodnes.

V Zašové se začala psát také historie dnes slavné Moravské gobelínové manufaktury, která má sídlo ve Valašském Meziříčí. První dílnu v obci založil koncem 19. století Rudolf Schlattauer. Po deseti letech fungování ji přestěhoval do Meziříčí.

Gobelíny a tapisérie obec sice neproslavily, zato Zašovské háčkované kytičky ano. To jsou ručně háčkované originální trojrozměrné ozdoby, které vymyslely místní krajkářky. Jejich díla byla mimo jiné vystavena na EXPO 1958 v Bruselu a měla velký úspěch. Přiznávám, že i mě křehká krása háčkovaných zašovských kytiček fascinovala.