Příběhy vodních mlýnů na Kroměřížsku

Výpravu na Kroměřížsko jsem začínala vybavená informací, že v okrese bylo v minulosti přibližně sto deset vodních mlýnů. První se tam začaly budovat už ve 13. století. V samotné Kroměříži jich bylo nejméně pět. Například Biskupský mlýn byl postavený kolem roku 1285 v dnešní ulici Na Sladovnách nedaleko Mlýnské brány.

Podle historických záznamů stál v místě tzv. vodnatého ramena řeky Moravy. Taky se v nich píše, že v polovině 19. století měl dvaadvacet párů mlecích kamenů, neboli složení, a stejný počet kol, která je poháněla. Mlýn potřeboval pro svůj chod zručné řemeslníky, a tak v něm našlo práci přes šest desítek rodin. Byla to doba jeho největšího rozkvětu. Další rozvoj v roce 1897 zastavil požár. Areál vyhořel, ale k jeho obnově kvůli plánované regulaci Moravy už nedošlo. Zůstala jenom budova s názvem Malá Strana. Na přelomu 19. a 20. století ji arcibiskup Theodor Khon nechal přestavět na biskupskou vodárnu. V části domu později vznikla Orlovna, dnes Galerie Orlovna. Objekt sousedí s barokní Biskupskou mincovnou. V prostoru původního ramena Moravy jsou tenisové kurty a koupaliště Bajda. Zbytek mlýnského vodního ramena je dodnes v Podzámecké zahradě, vedou přes něho dva mosty.

Na mapě databáze vodních mlýnů v okrese Kroměříž je na první pohled vidět, že v Holešově o ně nouze nebyla. Ve městě jich bylo kolem deseti. Z první poloviny 17. století pochází záznam o mlýně, který stával v rohu dnešního náměstí Dr. Edvarda Beneše. Známý je jako Jemelíkův mlýn. Zařízení bylo napojené na vodní náhon, který poháněl ještě další dva mlýny, jeden v Dobroticích a druhý v zámecké oboře. Od zámku k Jemelíkovu mlýnu vedl náhon pod zemí a pokračoval až do Všetul, k tamnímu Cvekovu mlýnu. Podle dnešní mapy je to úsek dlouhý několik kilometrů. Musel to být důmyslně zpracovaný projekt. Mlýnu v zámecké oboře se říkalo Oborný mlýn. Písemné záznamy o něm jsou z první poloviny 16. století. Mlýnské kolo roztáčela voda z říčky Rusavy. Do mlýna přitékala dva kilometry dlouhým náhonem. Byl vybudovaný tak, aby dokázal napájet ještě i bazény v zámeckém parku. V roce 1930 patřil Oborný mlýn velkostatku a fungoval jako elektrárna. Budova stojí dodnes a slouží k bydlení. 

O mlýnech se často vyprávěly strašidelné historky, tak jednu taky přidám. Týká se jednoho ze dvou mlýnů v Kvasicích. Oba stály už v roce 1434, jeden u ramena řeky Moravy, druhý v panské zahradě. Říkalo se mu Čertův mlýn. Traduje se, že jeho kola příšerně skřípala a klapala, a tak si lidé mysleli, že v tom má prsty čert. Mlýn byl sice v provozu jenom, když se netočila kola toho druhého, přesto se mu raději vyhýbali.

Hezký den přeje Věra Hotařová