Po větrném mlýně ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku vás provedou příbuzní bývalého mlynáře
Na kopci u Velkých Těšan na Kroměřížsku pořádně fouká. I proto tam od roku 1830 stojí dřevěný větrný mlýn takzvaného německého typu.
S mikrofonem i fotoaparátem jsme navštívili větrný mlýn ve Velkých Těšanech na Kroměřížsku. Průvodcem nám byl Jaroslav Chrastina, který pracovníkem Muzea Kroměřížska a zároveň příbuzným tamního mlynáře. „Moje manželka je pravnučka posledního mlynáře,“ prozrazuje v rozhovoru a přidává zajímavé informace z historie mlýna: „Tento mlýn byl vystavěný v roce 1830 větrným mlynářem Josefem Bartoněm, který celý pozemek kolem mlýna zakoupil za 60 zlatých od obce a zavázal se každoročně odvádět do obecní pokladny 40 zlatých, půlku prasete a bečku piva, a čtyři zlaté musel odvádět vrchnosti do Kroměříže.“
Kdy naposledy se v tomto mlýně mlelo? Jací lidé tu žili a jaký byl jejich příběh? Proč se mlýn natíral volskou krví? Poslechněte si zajímavé povídání Jaroslava Chrastiny.
Další informace včetně otevírací doby najdete na webu obce Velké Těšany.
Připojujeme také reportáž Leony Nevařilové ze Světového dne větru v červnu 2024, kdy se mlýn ve Velkých Těšanech otevřel veřejnosti:
Související
-
Dědek s babkou a tatík s matkou – ty všechny pospolu můžete najít ve větrném mlýně v Rymicích
Není jich mnoho, a proto stojí za návštěvu. Řeč je o větrných mlýnech. Zveme vás do několika z nich. Prvním jsou Rymice na Kroměřížsku.
-
Valašské Meziříčí zpestřili studenti další malovanou zdí, tentokrát ptačí
Studenti dokončili ve Valašském Meziříčí malbu zdi u Komunitního centra. Ozdobili ji obrázky ptáků převážně v modré barvě.
-
Prázdninová městská hra v Hulíně láká k příjemné procházce
Místní i turisté se mohou v Hulíně během letních prázdnin 2023 zapojit do hry s názvem Procházka v Hulíně.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
