O aleje u zámku ve Vizovicích se staralo až 11 zahradníků
Alej ve vizovickém zámku patří k mimořádným výsadbám tohoto typu na Moravě. V délce 170 m roste 253 stromů vysokých až 10 m. Všechny jsou ještě původní, tedy z poloviny 18. století.
Vizovický zámek v polovině 18. století nechal postavit olomoucký kanovník a pozdější biskup královéhradecký Heřman Hannibal z Blümengenu. Ve stejné době byla založena i zahrada a u zadního východu zámku na západní straně bylo vysazené stromořadí z habrů a lip.
Má dokonce tři cesty, jednu hlavní a dvě boční. Podle odborné řeči zahradníků bylo zapěstované jako stříhaný špalír. Stromy se po letech pravidelné údržby odvděčily vytvořením stěny obloukovitého tvaru. Vznikl koridor s pěšinou uprostřed lemovaný na každé straně dvěma řadami stromů, většinou lip. Taky se o ně staralo až jedenáct zahradníků, jak mi řekla kastelánka Jana Pluhařová. Dnes už jsou dřeviny hodně vzrostlé, vždyť mají více než dvě stě padesát let, a procházka pod košatými korunami je velice působivá. Ještě když na konci této cesty prosvítá světlo, možná někomu i zatrne, ale není se čeho bát. Z aleje se vychází do prostoru tzv. vyhlídkové terasy. Z ní je krásný pohled na spodní část parku s rybníkem, potokem a dalšími pěšinkami.
Stříhání aleje v minulosti nebylo vůbec jednoduché. Aby vytvořila plnou stěnu, museli zahradníci dvakrát v sezoně provádět speciální řez. Na jaře zdravotní a v létě estetický. Do vnitřního prostoru mezi stromy a nad jejich koruny se ale jen těžko dostávali. Proto využívali zvláštní kovovou konstrukci, z které postavili vysokou věž, možná by se dala nazvat i lešením. Nahoře stál zahradník a mohl dřeviny tvarovat. Zařízení nemělo žádný pohon, tak ho kolem stromů nejdříve tahal koňský povoz a později, to bylo už ve 20. století, traktor. Ještě donedávna byly pozůstatky konstrukce v zámeckém areálu, vzpomněla si kastelánka Jana Pluhařová. Připomněla, že k údržbě aleje patřila i péče o pěšiny. Zahradníci je vysypávali žlutým pískem a dokonce je zařezávali, aby vynikly.
Stejnou péči včetně speciálních řezů aleji věnují i dnešní zahradníci. I když kvůli zanedbané údržbě v první polovině 20. století už se jim nedaří přesně vytvořit její původní obloukový tvar. Přesto alej ve vizovickém zámku patří k mimořádným výsadbám tohoto typu na Moravě. V délce 170 m roste 253 stromů vysokých až 10 m. Všechny jsou ještě původní, tedy z poloviny 18. století. Není tedy divu, že získala titul Alej roku 2020 Zlínského kraje.
Zahrada je otevřená celoročně. Stojí za to se v ní projít a posedět.
Hezký den přeje Věra Hotařová.
Další tipy na procházky a výlety ve Zlínském kraji najdete na https://rozhl.as/TipyNaVyletZL.
Související
-
Mladcovská skalka u Zlína je zajímavým útvarem uprostřed lesa. Na její vrchol vedou vytesané schody
Mladcovská skála patří mezi nejhezčí skalní útvary Mladcovských vrchů u Zlína. Je vysoká zhruba šest metrů a na její vrchol vedou schody vysekané rovnou do kamene.
-
Na Tlustou horu ve Zlíně běhával Emil Zátopek. Na jejím vrchu byla i zoologická zahrada
Nad Zlínem se vypíná výběžek Vizovických vrchů, zdaleka viditelný díky televiznímu vysílači. Jmenuje se Tlustá hora, ačkoliv se 458 metry nadmořské výšky je to spíš kopec.
-
Chcete do přírody? Nabízíme 12 km procházky v okolí Vizovic
Pobyt v přírodě vždy utužuje zdraví. Ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy nabízíme výlet do Vizovických vrchů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.