Na pohovce Jožky Kubáníka: O očích

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jožka Kubáník

S kým jiným si popovídat o očích než s oční lékařkou a herečkou, která je svými brýlemi specifická. Prvním hostem proto bude oční lékařka Petra Uhlářová a druhou dámou pak zpěvačka a milovnice brýlí Naďa Urbánková. nezapomeňte poslouchat v sobotu v 15 hodin.

Další záznamy i pozvánky na vysílání Jožky Kubáníka najdete na https://rozhl.as/Kubanik.

Na pohovce Jožky Kubáníka: O očích

Tuhle historku znám jen z vyprávění mé maminky. Bylo mi asi pět let, víkend jsme trávili u babičky na Kopanicích, když jsme se při nakupování v obchodě potkali s Irmou Gabrhelovou, ano, tou slavnou žítkovskou bohyní. Prý se na mě sugestivně zadívala a řekla: „Ten kluk bude špatně vidět.” Maminka to dodnes vnímá jako potvrzení nadpřirozených schopností paní Irmy, já jí ale pořád opakuju: „Mami, měl jsem ofinu skoro až k nosu, to není těžké odhadnout, že když to tak půjde dál, uvidím za chvilku pendrek.”

I stalo se. Za pár let jsem skutečně začal hůře vidět a od druhé třídy nosím brýle. Strašně jsem se za ně nejdřív styděl a vždycky jsem je hned, co jsem zmizel ze zorného úhlu maminky, strčil do kapsy, protože k dostání byly jen ty, co nosil Gustáv Husák, a ty dětem fakt neslušely. Špatný zrak se samozřejmě zhoršoval a všimla si toho i má tehdejší učitelka houslí paní Stránská. „Nepotřebuješ brýle?” zeptala se mě jednou během hodiny, když jsem mžoural do not a pletl si E a G. „Nepotřebuju, vidím dobře,” snažil jsem se přesvědčit paní učitelku, ta se ale nenechala odbýt a pozvala na daší hodinu i maminku. A pak to nastalo. Já jsem zase mžoural, maminka byla nesvá z toho, že nemám brýle na nose a paní učitelka krčila rameny jako že: „Tak to vidíte, nic nevidí.” Až to maminka nevydržela a zeptala se: „Jožinku a kde máš brýle?” To spustilo kalamitu. Začal jsem usedavě plakat jednak z toho, že jsem byl přistižen při podvodu, také proto, že nic nevidím a zároveň i kvůli tomu, že v brýlích vypadám jak generální tajemník UV KSČ. Maminka i učitelka mě jedna přes druhou utěšovaly, plačící chlapeček není nic, co by kohokoliv těšilo a pamatuji si, jak jedna z nich volala: „Podívej se na Naďu Urbánkovou. Ta nosí brýle a jaká je to umělkyně!” A já jsem plakal ještě víc, protože jak se mám na paní Urbánkovou asi tak podívat, když nic nevidím?

Máte taky příběhy o očích, brýlích, čtení či mrkání? Navrhuji probrat je na mé rozhlasové pohovce. Prvním hostem bude oční lékařka a prvotřídní operatérka očí Petra Uhlářová a druhou dámou pak zmiňovaná zpěvačka a milovnice brýlí Naďa Urbánková. Třeba nám prozradí, kam na ty slušivé modely před léty chodila. Těším se na vtipné i chytré vyprávění, protože jak říká mongolské přísloví: „Oko vidí daleko, ale rozum ještě dál.” Začínáme v sobotu po 15.00 hodině na vlnách Českého rozhlasu Zlín.

Jožka Kubáník

autoři: Jožka Kubáník , Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.