Na dohled Čertových skal. O Lidečku se poprvé psalo při husitských válkách

O Lidečku se psalo už v roce 1424 v souvislosti s husitskými válkami a králem Zikmundem. První potvrzená písemná zmínka je z roku 1509. Podle tohoto letopočtu si můžeme snadno domyslet, jaké události se v obci v průběhu uplynulých staletí odehrávaly. Stačí nahlédnout do historického přehledu dějin naší země.

Já vám chci představit Lidečko jako malebnou valašskou obec, která se tak trochu schovává v údolí kolem řeky Senice. Jednoduše proto, že ji obklopují z jedné strany Vizovické vrchy a z druhé Javorníky. Obě pohoří jsou významnými přírodními lokalitami se spoustou údolíček, kopců a kopečků. Javorníky jsou navíc součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Nejznámější zajímavostí a dalo by se říct dominantou hor kolem Lidečka je zákonem chráněná Přírodní památka Čertovy skály. Je to 150 m dlouhá a až 25 m vysoká skalní zeď. Odborníci o ní mluví jako o pískovcové lavici rozdělené příčnými puklinami, popisují ji také jako stěnu schodovitě uspořádaných kvádrů.

Krásný kout Valašska v údolí říčky Senice. Valašská Polanka láká turisty i filmaře

• Upravit
• Smazat

Valašskou Polanku proslavila lidová píseň „A já su synek z Polanky“.

Ty výraznější dostaly i názvy Hladká, Čertova stěna nebo nejvýš položená skála Kolébka. Z mého laického pohledu je to velký skalní útvar s menšími skálami v okolí. Terén jako dělaný pro horolezce, já jsem ho nazvala valašským horolezeckým rájem. Je totiž hodnocený, spolu s nedalekými Pulčínskými skalami, jako nejmohutnější skalní útvar na celé Moravě.

Kde se objeví slovo čert, tam můžeme čekat nějakou pověst. O skalách nad Lidečkem je jich hned několik. Třeba o sázce mlynářky s čertem, o Rozině, která čerta odmítla a taky o černokněžníkovi, který vodil chudobné lidi do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem.

Jeskyně v horách v okolí Lidečka skutečně jsou. Nad Čertovými skalami na vrcholu s názvem Kopce. Vznikly sesuvem pískovců a zatím jich bylo objeveno dvanáct. Nejdelší z nich má přes sto metrů a říká se jí Naděje. Jiná přibližně 70 m dlouhá se jmenuje Netopýrka. To je příznačný název. Místo je totiž zimovištěm netopýrů.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

• Upravit
• Smazat

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

I proto bylo vyhlášeno zvláště chráněným územím. Ve slujích zimuje třeba kriticky ohrožený vrápenec malý, nebo netopýr velký, ušatý a další druhy. Jeskyně ovšem nejsou pro turisty přístupné. Jednak kvůli ochraně netopýrů a pak i z bezpečnostních důvodů. Kamenné bloky prý mohou být stále v pohybu. Nejvyšší bod vrchu Kopce je 699 m. n. m. a podle archeologických nálezů tam koncem doby bronzové bylo hradisko. Dochovaly se z něho části kamenného valu.

Skal a skalních útvarů je v katastru Lidečka mnohem víc. Krajinou vedou turistické i naučné stezky. Objevila jsem i zprávu, která mě malinko pobavila, že při toulkách v přírodě, může turista při troše štěstí narazit na stopy rysa ostrovida nebo medvěda hnědého. Je to prý důkaz, že máme čistou přírodu. To je chvályhodné, ale na stopy medvěda, který se právě naším krajem potuluje, bych asi narazit nechtěla.

Čertovy skály|foto: Profimedia