Krásný kout Valašska v údolí říčky Senice. Valašská Polanka láká turisty i filmaře

Valašská Polanka
Valašská Polanka

Valašskou Polanku proslavila lidová píseň „A já su synek z Polanky“.

Pokud si dobře pamatuji, byla v repertoáru lidových písní v hudební výchově základní školy a myslím, že je i v současných zpěvnících. Jak jistě víte, zpívá se v ní, že synek z Polanky hledá galánku a cérka z Lidečka hledá zase synečka. Jestli se našli, to už v textu není, jenom přání či představa, že budou hospodařit a bude se jim dobře dařit.

Valašská Polanka je v údolí, kterým se klikatí řeka Senice, ale už nad obcí se krajina zvedá až do několikasetmetrové výšky nad mořem. Na východě jsou Javorníky a na západě Vizovická vrchovina. Hospodaření v kopcovité krajině musela být určitě velice tvrdá řehole.

První zmínka v papežské listině

Taky je známé, že bída dohnala některé lidi k tomu, že opustili rodný kraj a šli za štěstím do Ameriky. V záznamech z roku 1881 je zmínka, že přímo z Polanky tehdy odešla asi dvacítka lidí.  Ti, kteří zůstali, se dál živili zemědělstvím a řemeslem. Vyráběli šindele, nože, dřevěné uhlí, tkali plátno a později připravovali polotovary z kůže pro obuvnický průmysl.

Putování valašskou krajinou od Horní přes Prostřední až po Dolní Bečvu. Je to kraj s tisící hvězdami na obloze a chráněnou přírodou

Horní Bečva

Horní, Prostřední a Dolní Bečva jsou obce na Vsetínsku a leží v povodí řeky Bečvy, vlastně jejího přítoku nazvaného Rožnovská Bečva.

Valašská Polanka má ve své historii i jeden hodně významný moment. Vznikla v ní první škola roku 1778. Byla to církevní triviální škola s výukou čtení, psaní, počtů a ještě náboženství. Byla postavena na gruntě Matěje Krčka na náklady stavovského fondu. Na tak malou obec to byl velmi odvážný a důležitý počin. V té době se jmenovala Polanka a tehdejší místní lidé i duchovní byli zřejmě velice pokrokoví, když měli zájem o zřízení vzdělávací instituce. Dnes na jejím místě stojí mateřská škola.

Z historie obce ještě připomenu, že první zmínka o ní byla v papežské listině z roku 1361. Do 15. století patřila klášteru ve Vizovicích a pak až do zániku feudalismu brumovskému panství. V roce 1663 byla poničena nájezdem Tatarů. To už je ale hodně vzdálená minulost. Ve dvacátém století, přesně v roce 1928 se Polanka stala součástí důležité železniční dopravní trasy ze Vsetína do Brumova Bylnice až na Slovensko. Od Vsetína je vzdálená asi 10 km. Oficiální název Valašská Polanka získala v roce 1929.

Malebné údolí kolem řeky Senice láká turisty a taky filmaře. Ve Valašské Polance se v roce 2015 natáčely některé pasáže snímku s názvem Děda v hlavní roli se známým valašským zpěvákem, výtvarníkem a hercem Františkem Segradem. Film je o tradicích na Valašsku. Ve Valašské Polance si na jejich dodržování skutečně potrpí. Třeba na starovalašské dožínky sestavené podle zápisů z více než sto let staré obecní kroniky.

Vyjímečná příroda

S tímto folklorním pásmem a programem Valašská svaťba prezentovali Polančané obec i kraj na Všeslovanských národopisných slavnostech v Praze v 90. letech 19. století.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

Dřevěné stavby v muzeu v Rožnově

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Známé jsou i další zvyky, velkou pozornost každoročně budí mikulášský průvod s čerty. Kožešinové masky pekelníků jsou až strašidelné, ten pocit umocňuje ještě zvuk kovových zvonů, kterých má každý z nich na sobě několik. Je to mimořádná podívaná.

Výjimečná je také příroda v okolí Valašské Polanky. Přímo z obce vedou stezky pro pěší i cyklisty, v zimě, pokud je sníh, i pro lyžaře na běžkách jednak k přírodním památkám nebo i do osad na samotách.

Tam jsou ještě k vidění typické lidové dřevěnice z první poloviny 19. století. Častým turistickým cílem je lovecký zámeček Trubiska a nedaleký sirný pramen. Po které z cest chodili „synci z Polanky za cérkama z Lidečka“ nevím, ale z mapy jsem vyčetla, že je od sebe dělilo skoro 10 kilometrů.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související