Místo stvořené pro skláře. Valašská Karolinka vznikla díky dobrému úsudku a velkorysosti

Stejně jako jiné obce má dlouhou historii, dokonce se našel i důkaz o pravěkém osídlení, po staletí taky patřila k vsetínskému panství, ovšem to ještě pořád nebyla Karolinkou, ale Novým Hrozenkovem. A v jedné jeho části nechal ve druhé polovině 19. století podnikatel Salomon Reich postavit sklárnu, díky ní pak vznikla Karolinka.

Město Karolinka leží v malebném údolí řeky Bečvy, na severu lemovaném Vsetínskými vrchy, na jihu hřebenem Javorníků. Zalesněná krajina a přítomnost vodního toku to bylo prostředí jako stvořené pro skláře.

Zkušení skláři z Buchlovic

Reichovi to věděli, byli to zkušení skláři, na Valašsko přišli z Buchlovic. Tam vznikla sklářská tradice jejich rodu. Za zakladatele je považován Izák Reich. Žil v letech 1783 až 1837. Byl třikrát ženatý a měl třináct dětí. Charlotta neboli Karolina byla jeho poslední žena.

Ta potom se dvěma jeho syny z druhého manželství Samuelem a Salomonem založila společnost S Reich a spol. Firma stavěla sklárny a vyráběla především užitkové sklo. Na Valašsku už měla dvě sklárny ve Velkých Karlovicích. Nový Hrozenkov byl nedaleko této obce. Reichovi si tam vyhlídli pozemek s vodou.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

• Upravit
• Smazat

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Chtěli na něm vybudovat pilu a brusírnu a plánovali, že budou mít všechny tři provozovny blízko sebe. Reichovi byli Židé a v polovině 19. století Židé nesměli vlastnit nemovitý majetek. Sklárny, které už provozovali, postavili na pronajatých parelách. V tomto případě si vyřídili zvláštní povolení, aby pozemek mohli koupit.

Ten, který si vybrali, patřil sedlákovi Pavlu Gaberovi, ale on jim ho nechtěl prodat. Reichovi to vyřešili tak, že koupili jinou usedlost a Gaberovi ji nabídli k výměně, podařilo se. Výstavba sklárny začala v roce 1861 a za jedenáct měsíců byla hotová. Provoz v ní začal 11. září 1862. Od jiných středověkých skláren v regionu se lišila velikostí výrobních hal, v tehdejší době to nebylo obvyklé. Napsal o tom v knize Karolinka historik Ladislav Baletka.

Lidem se změnil život

Salomon Reich sklárnu pojmenoval po své nevlastní matce Charlotina huť, později to byla Karolinina huť a po ní se jmenuje i dnešní město Karolinka. Podle historiků to byl důkaz dobrých vztahů mezi nevlastními dětmi a macechou. Charlottě se prý říkalo hodná macecha.     

Znalci historie také uvádějí, že Reichovi byli velmi předvídaví a měli, jak se říká, dobrý „čuch“ na to, po čem bude poptávka. Jejich podnikatelské záměry byly od počátku velkorysé. Uzavírali smlouvy v dodávkách dřeva na vysoké objemy a třeba i na patnáct až dvacet let dopředu. Zůstali u výroby především užitkového skla.

Místním lidem vznik sklárny dost změnil život. Uplatnili se jako pomocní dělníci. Odborné profese vykonávali zaměstnanci německého původu. I když částečně ovládali češtinu, s domorodci si moc nerozuměli. Situace se změnila až po několika desetiletích. Pak se zase sblížili natolik, že uzavírali manželství. Ve sklárnách pracovaly celé rodiny i děti.

Výrobky firmy S Reich a spol. se v průběhu jednoho století dostaly do všech koutů světa.