Musím navštívit fabriku, musím se podívat na boty. Vnučka Jana Antonína Bati se ráda vrací do Zlína

Vnučka továrníka Jana Antonína Bati Dolores Liliana Bata Arambasic říká, že se dědečkovi v Brazílii stýskalo po Zlíně a lidech v něm.

V půlhodinovém rozhovoru v pořadu Apetýt popisuje Dolores Bata jak život v Brazílii, tak i to, jaký byl vlastně Jan Antonín Baťa člověk.

„On byl srdečný dědeček, měl s námi trpělivost,“ vzpomíná Dolores Bata. A dodává, že Jan Antonín zároveň vyžadoval disciplínu. „Ke stolu jsme museli chodit upravení, učesaní,“ dodává.

V Brazílii se Janu Antonínu Baťovi podle jeho vnučky stýskalo po Zlíně i po jeho nejbližších spolupracovnících. „Strašně mu to scházelo, v Brazílii už to nebylo ono,“ vysvětluje Dolores Liliana Bata Arambasic. Ta s úsměvem svoji češtinu označuje za indiánskou.

Beseda Dolores Liliana Bata Arambasic

Dolores Bata, která vystupovala také ve folklorním souboru a zpívala moravské písničky, se velmi ráda vrací do Zlína.

A vždy nezapomene navštívit továrnu, kterou její dědeček rozvíjel. „Musím cítit tu energii. Já si pamatuju tu vůni, můj tatínek byl také švec. Mám to v krvi,“ říká.

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde o čtyřiadvacet let později také zemřel. Momentálně žije v této jihoamerické zemi téměř osm desítek členů jeho rodiny.

Související