Symbol tragické smrti Tomáše Bati. Společenský dům v Otrokovicích, architektonický unikát s nejistou budocností

Klenot funkcionalistického stavebnictví nebo také perla baťovské architektury. Takovými superlativy je označována nejcennější budova Otrokovic, Společenský dům.

0:00
/
0:00

Objekt, který byl dostavěn v roce 1936. Tedy v době, kdy byl už čtyři roky šéfem obuvnického koncernu Baťa Jan Antonín, mladší bratr zakladatele firmy Tomáše, který zahynul při letecké havárii roce 1932.

V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech regionu. A nyní se zaměřila právě na jednu z dominant Otrokovic.

Spolák byl ozdobou Otrokovic

Společenský dům nebo „spolák“ jak se mu zjednodušeně dodnes říká je opravdu ozdobou města Otrokovice, především části Baťov.

30. léta minulého století znamenala pro Otrokovice obrovský rozvoj. Firma Baťa v části v té době pojmenované Bahňák začala budovat své pomocné závody a během několika let původně močálové území proměnila v moderní průmyslovou čtvrť s téměř 250 rodinnými domky.

Díky tomu čtyřnásobně vzrostl počet obyvatel a pro ně bylo nutné, podle baťovské strategie, vybudovat i potřebné zázemí, kromě obchodů a škol i kulturní zařízení. Proto v roce 1933 vedení firmy v čele s Janem Antonínem Baťou vypsalo soutěž na společenský dům a oslovilo trojici „dvorních“ architektů, Františka Lydie Gahuru, Antonína Vítka a Vladimíra Karfíka.

Jan Antonín Baťa si prý přál, aby se půdorys objektu podobal hvězdě. Architekt Gahura navrhl tvar čtyřcípé hvězdy uprostřed s kruhovým zaskleným dvorem a zahradní úpravou. Vladimír Karfík předložil studii objektu ve tvaru třícípé hvězdy s hotelovou halou a soutěž vyhrál.

Dům stojí na betonových studních

Výstavba začala už na jaře roku 1935, trvala pouhých 11 měsíců. Přitom byla mimořádně náročná. V místě staveniště bylo totiž kalné jezero bahnité vody s naplavenou půdou z kopce Tresný. Zplavováním půdy firma dokázala zpevnit a navýšit terén močálového podloží v celé oblasti. Architekt Karfík a tým projektantů situaci vyřešili také velmi originálně. Na místo navezli zeminu a pod ní vznikl důmyslný systém studní a kanálů, které odčerpávaly vodu pryč.

Společenský dům tak stojí na betonových studních v hloubce přes šest metrů. V té době šlo o jedinečný technologický postup. Díky němu byla postavena čtyřpatrová budova pravidelného trojcípého půdorysu ve tvaru písmene Y připomínající vrtuli letadla jako symbol tragické smrti Tomáše Bati.

autor: Věra Hotařová

Související