Obyvatelé jsou zrostu ztepilého, krásného a silného. Úrodná Haná je osídlená už od pravěku

4. březen 2018

Víte, o kterém regionu se říká, že patří k nejúrodnějším oblastem v Česku? Ano, je to Haná.

V novém cyklu Českého rozhlasu Zlín Mezi kopci a loukami Zlínského kraje zjišťuje Věra Hotařová zajímavosti o jednotlivých místech regionu. A nyní se zaměřila právě na Hanou.

„Kvetoucími zahradami a zlatavými lány obilí posetá rovina Hané patří k nejúrodnějším oblastem v Česku. Vyniká nejen přívětivým klimatem, ale i regionálními lahůdkami ze zdravé přírody, folklorem s bohatě zdobenými kroji a velmi svérázným nářečím," tak je popsána v mnoha turistických průvodcích třetí národopisná oblast Zlínského kraje, jediná kraje olomouckého a kouskem zasahující i do kraje jihomoravského.

Jinak se o přesné vymezení hranic určité národopisné oblasti snaží badatelé. A Haná jim také nedala spát. Dokonce i v Ottově slovníku naučném, přesně v 10. díle z roku 1896, je zmínka o Hané a její zeměpisné poloze.

"Haná, rovina moravská v širším slova smyslu prostírající se od Bludova na sever až k Napajedlům na jih. Rovina tato, jež je proslavena svou úrodností a bodrým lidem, sluje tak dle říčky Hané. Od Napajedel až po Litovel, od Vyškova až po Lipník usazeni jsou v požehnané krajině Hanáci. Země jejich protéká řekou Moravou, vyznamenává se zvláštní úrodností a plodností. Vesnice hanácké jsou obrazem utěšeného blahobytu. Obyvatelé jsou zrostu ztepilého, krásného a silného."

Haná je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel. Větší centra Hané se nacházejí především v nížinách okolo řek Moravy, Bečvy a Hané. Oblast zasahuje do Olomouckého (okresy Olomouc, Prostějov a Přerov), Zlínského (okres Kroměříž) a Jihomoravského kraje (okres Vyškov). Jde o významnou zemědělskou oblast, známou vysokou úrodností, kroji a lidovými zvyky.

V případě Hané badatelé popis rozlohy regionu dali dohromady. Na severu hranici tvoří Oderské vrchy a Nízký Jeseník, na severovýchodě Moravská brána, na východě Hostýnské vrchy, na jihu Chřiby a na západě Drahanská vrchovina. Nejtypičtější oblast Hané je Litovelsko.

Největší plochu regionu tvoří samozřejmě úrodná pole, a bylo to tak odjakživa. I archeologické nálezy potvrdily, že v kraji žili lidé už v pravěku. Zmínky o Hané jako krajině mnohem úrodnější než okolní místa se objevily v 16. století.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

Dřevěné stavby v muzeu v Rožnově

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Označená oblast byla ovšem mnohem menší než nyní, Bylo to úzké území, které lemovalo stejnojmennou říčku a vedlo od Vyškovska na Kroměřížško a Tovačovsko.

Název Haná se přenášel na další území podle toho, kde se mluvilo hanáckým tedy středomoravským nářečím, pro které je asi nejtypičtější široké e nebo o. Prý odpovídá tomu, že Haná je šeroká órodná zem.

V historické a topografické literatuře je uvedeno, že Haná je jednou z nejstarší a tímto označením nejdříve uváděnou oblastí na Moravě a je i nejstarším označením určitého národnostního celku.

Malebný kraj je to Slovácko. Proč se tak jmenuje je ale záhadou

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti

Slovácko je oblast, která je ohraničená Ždánickým lesem a Chřiby, na jihovýchodě hřebenem Bílých Karpat, což je známé moravskoslovenské pomezí, a na jihu tokem řeky Dyje.

Přesto se v minulosti neprosadila jako důležitá oblast. Teprve v období baroka Hanáci dali o sobě vědět. Oblast se mnohonásobně zvětšila a počtem obyvatel i množstvím postavených sídel pak Hanáci výrazně předčili ostatní moravské regiony.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.