Lhota – proč má tolik vesnic právě tento název?
Když započítáme i Lhotsko, tak je ve Zlínském kraji 12 různých Lhot. Velká, Horní, Dolní, Vlachova. Jak Lhoty přišli ke svému názvu?
Lhota je asi jedno z nejobvyklejších pojmenování obcí a má původ především ve 13. a 14. století, kdy při kolonizaci zdejšího území docházelo k častému zakládání nových obcí. Obdělávaná půda totiž majitelům panství přinášela větší zisk než půda, která zůstávala ladem. Aby se po vzbudilo jejich zakládání, dostávaly tyto obce tzv. lhoty, čili možnost několik let, kdy nemusely odvádět žádné daně a povinnosti vůči vrchnosti.
Původně bylo na území celé Moravy přes 100 různých Lhot. Přibližně polovina z nich dnes už neexistuje. Ve Zlínském kraji je 12 různých Lhot, nejvíce na Zlínsku (7), tři obce jsou na Vsetínsku a po jedné najdete na Uherskohradišťsku a Kroměřížsku.
Celkem žije ve Lhotách ve Zlínském kraji přes 8200 obyvatel, což odpovídá velikosti města Bystřice pod Hostýnem. Co do počtu obyvatel vede Francova Lhota, která má necelých 1500 obyvatel. Naopak nejmenší je Vlachova Lhota, kde je hlášeno 210 lidí.
Více v reportáži redaktorky Českého rozhlasu Zlín Blanky Kovandové.
Související
-
Čertovy skály v Lidečku nesou název, který vychází z místní legendy o překažené čertovské svatbě
Čertovy skály na Vsetínsku patří mezi neznámější a nejvíce navštěvované skály na Valašsku. Od obce Lidečko je tato výrazná skalní dominanta vidět od hlavní cesty.
-
Huslenky na Vsetínsku mají ve znaku housle a lípu, název obce s nimi ale nesouvisí
Název obce Huslenky se podle badatelů váže ke slovu husa. Proč jsou tedy v obecním znaku housle a lípa?
-
Název vesničky Ublo nedaleko Vizovic má dvě verze vzniku, obě mají spojitost s místními studánkami
Ublo je malá vesnička nedaleko Vizovic vklíněná mezi kopce Vizovické a Hostýnské vrchoviny. O původu jejího zvláštního názvu kolují dvě vysvětlení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
