Kroměřížský rodák Max Švabinský. Geniální dítě a jeden z nejvýznamnějších českých malířů, jeho můzou byly ženy

6. únor 2019

Max Švabinský patří ke generaci umělců, kteří položili základy moderního výtvarného umění 20. století.

"Přišel na svět bez jakýchkoliv příprav, bez svatby, jen tak, nevolán." - napsala Zuzana Švabinská o svém nevlastním otci.

Max Švabinský byl geniální dítě, člověk nesnesitelně pracovitý, a především jeden z nejvýznamnějších českých malířů a grafiků 20. století. Právě jemu je věnován díl seriálu Rodáci známí neznámí.

Max Švabinský se narodil jako nemanželský syn šestnáctileté Marii Švabinské. Ta po narození svého syna dlouhé roky nevycházela z domu.

Max Švabinský: Sidonie Nádherná z Borutína|foto: Národní muzeum, Max Švabinský, CC BY 4.0, eSbírky – kulturní dědictví on-line

Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali, jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic. Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině.

„Maloval obrazy své maminky a babičky,“ říká historička z Muzea Kroměřížska Markéta Mercová.

V roce 1891 odešel Švabinský z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896.

Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy moderního výtvarného umění 20. století.

Max Švabinský: Poslední soud – detail. Katedrála sv. Víta. Vitráž byla vyrobena v Uměleckém sklenářství Jiřička - Coufal|foto: Umělecké sklenářství Jiřička - Coufal

Byl mimo jiné zakládajícím členem SČUG Hollar, členem SVU Mánes, kuratoria Moderní galerie Království českého, vídeňského spolku umělců Hagenbund a Société nationale des Beaux-Arts v Paříži.

Dále byl čestným doktorem Masarykovy university v Brně, rytířem Řádu čestné legie, profesorem C. k. Akademie umění v Praze, osmkrát jejím rektorem, doživotním čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, akademikem-korespondentem Real Academia de Bellas Artes v Madridu a laureátem ceny italské vlády za kolekci leptů.

V roce 1945 jmenován národním umělcem. Je i autorem tří bankovek, vytvořil i řadu známek.