Kontroverzní člověk, spolupracovník StB i kolaborant, který chtěl připojit Slovácko ke Slovensku. Takový byl rodák z Lhoty u Malenovic Josef Vávra-Stařík
Josef Vávra-Stařík je zřejmě nejznámějším rodákem malé obce Lhota u Malenovic. Proslavil se však především svou podlostí, kolaborantstvím i snahou připojit Slovácko ke Slovensku. Skončil popraven komunistickým režimem.
Josef Vávra-Stařík patří k nejkontroverznějším postavám protektorátu a dění po druhé světové válce. Narodil se kousek od Zlína v obci Lhota u Malenovic, ale po studiích vyučoval na Slovensku. Když se roku 1936 vrátil do rodného kraje, angažoval se mimo jiné v organizaci, která se postupně přerodila v takzvanou Národopisnou Moravu.
Tato skupina usilovala po německé okupaci o připojení Slovácka k Slovenskému státu. Podle některých dokumentů byl v této věci hlavním vyjednavačem přímo s nacistickými vůdci právě Stařík. Mimo to měl patřit mezi kolaboranty a stýkat se s představiteli protektorátu, podle historika Petra Blažka měl být dokonce přijat u Emanuela Moravce.
A v obdobném duchu pokračoval život Josefa Vávry-Staříka nejspíše i po válce. Pravdou však je, že některé pohledy na něj jsou takřka protikladné. Blažek se kupříkladu přiklání spíše k vykreslení Staříka v knihách Jaroslava Pospíšila. Podle něj byl velmi podlým člověkem, který dokonce spolupracoval s StB a nakonec byl v roce 1953 popraven jako nepohodlný svědek.
Poslechněte si životní příběh Josefa Vávry-Staříka.
Související
-
Folklorista a etnograf Karel Pavlištík vysílal při okupaci z Gottwaldova do celé republiky
Stal se významnou osobností sahající daleko za hranice Zlínska. Karel Pavlištík byl etnografem, hlasatelem, ale především folkloristou, který založil nejeden soubor.
-
Politik, právník, ministr, také šlechtic a velký vlastenec – to vše byl Alois Pražák
Alois Pražák byl vrcholným politikem rakousko-uherské monarchie, zároveň také velkým vlastencem. I když větší část svého života strávil ve Vídni, pořád zůstával Moravanem.
-
Den beznaděje udělal dnem Naděje. Životní příběh zakladatele charitativní organizace Ilji Hradeckého
Charitativní organizace Naděje od roku 1990 pomáhá lidem. Zlínský rodák Ilja Hradecký ji se svou ženou založil paradoxně v den beznaděje.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
