Kontroverzní člověk, spolupracovník StB i kolaborant, který chtěl připojit Slovácko ke Slovensku. Takový byl rodák z Lhoty u Malenovic Josef Vávra-Stařík
Josef Vávra-Stařík je zřejmě nejznámějším rodákem malé obce Lhota u Malenovic. Proslavil se však především svou podlostí, kolaborantstvím i snahou připojit Slovácko ke Slovensku. Skončil popraven komunistickým režimem.
Josef Vávra-Stařík patří k nejkontroverznějším postavám protektorátu a dění po druhé světové válce. Narodil se kousek od Zlína v obci Lhota u Malenovic, ale po studiích vyučoval na Slovensku. Když se roku 1936 vrátil do rodného kraje, angažoval se mimo jiné v organizaci, která se postupně přerodila v takzvanou Národopisnou Moravu.
Tato skupina usilovala po německé okupaci o připojení Slovácka k Slovenskému státu. Podle některých dokumentů byl v této věci hlavním vyjednavačem přímo s nacistickými vůdci právě Stařík. Mimo to měl patřit mezi kolaboranty a stýkat se s představiteli protektorátu, podle historika Petra Blažka měl být dokonce přijat u Emanuela Moravce.
A v obdobném duchu pokračoval život Josefa Vávry-Staříka nejspíše i po válce. Pravdou však je, že některé pohledy na něj jsou takřka protikladné. Blažek se kupříkladu přiklání spíše k vykreslení Staříka v knihách Jaroslava Pospíšila. Podle něj byl velmi podlým člověkem, který dokonce spolupracoval s StB a nakonec byl v roce 1953 popraven jako nepohodlný svědek.
Poslechněte si životní příběh Josefa Vávry-Staříka.
Související
-
Folklorista a etnograf Karel Pavlištík vysílal při okupaci z Gottwaldova do celé republiky
Stal se významnou osobností sahající daleko za hranice Zlínska. Karel Pavlištík byl etnografem, hlasatelem, ale především folkloristou, který založil nejeden soubor.
-
Politik, právník, ministr, také šlechtic a velký vlastenec – to vše byl Alois Pražák
Alois Pražák byl vrcholným politikem rakousko-uherské monarchie, zároveň také velkým vlastencem. I když větší část svého života strávil ve Vídni, pořád zůstával Moravanem.
-
Den beznaděje udělal dnem Naděje. Životní příběh zakladatele charitativní organizace Ilji Hradeckého
Charitativní organizace Naděje od roku 1990 pomáhá lidem. Zlínský rodák Ilja Hradecký ji se svou ženou založil paradoxně v den beznaděje.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://zlin.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.