Konec Vincentina i tří domovů pro osoby se zdravotním postižením. Zásadní události v sociální oblasti v kraji v roce 2019

28. prosinec 2019

Rozhodnutí rady kraje, že postupně zruší tři domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo úmysl převést domovy pro seniory na obce. I takový byl rok 2019 v sociální oblasti.

Pracovníky v sociálních službách na východní Moravě v letošním roce zaskočilo rozhodnutí Rady Zlínského kraje. Ta na svém červencovém zasedání schválila několik zásadních změn. Jedna z nich byla, že tři domovy pro osoby se zdravotním postižením nesmějí přijímat nové klienty, a do roku 2023 mají zaniknout úplně. Jedním z nich je i Vincentinum ve Velehradě, kde má péče o postižené více než stoletou tradici.

„Jsme součást tady té velehradské společnosti a nepřipadáme si tady vůbec cize, cítíme se tady jako doma. Vincentinum přežilo jak působení komunistického režimu, tak různých politických garnitur. A jsem překvapená, že zrovna teď by toto politické uskupení chtělo ukončit fungování Vincentina,“ nechápe rozhodnutí radních vedoucí velehradského Vincentina Milena Marečková.

Čtěte také

Lidovecká radní pro sociální oblast Michaela Blahová, ale transformaci obhajuje. „V těchto zařízeních jsou lidé, kteří jsou hodní, a je pro ně vhodné využívat jiný typ služeb. To znamená – budujeme chráněné bydlení, a většina rodin, když se jim narodí dítě se zdravotním postižením, pečují o toto dítě doma, ve svém domácím prostředí,“ vysvětlila Blahová.

S názorem radní nesouhlasí Marie Čaňková. Její sestra je klientkou Vincentina už čtyřicet let. I když si svou příbuznou občas bere domů, dlouhodobě by nebyla schopna se o ni postarat.

To, že si ji k nám bereme na týden, je maximum, co pro ni mohu udělat. Protože, když ji vrátíme sem, tak já se z toho skoro týden musím vzpamatovat. A nejsem schopna ji poskytnout ten servis, který ona má tady.
Marie Čaňková

„Nepřichází v úvahu, protože, za prvé mám za sebou dvě chemoterapie, přežila jsem před třinácti lety krvácení do mozku. O mně se spíš ještě stará můj manžel, než abych se já mohla čtyřiadvacet hodin denně starat o svou sestru. To, že si ji k nám bereme na týden, je maximum, co pro ni mohu udělat. Protože, když ji vrátíme sem, tak já se z toho skoro týden musím vzpamatovat. A nejsem schopna ji poskytnout ten servis, který ona má tady,“ říká Marie Čaňková.

Podobný osud jako Vincentinum má postihnout i domovy v Uherském Brodě a ve Chvalčově na Kroměřížsku. Radní Zlínského kraje také v létě schválili záměr, že převedou všech třináct domovů pro seniory, které zřizuje, na obce a města. Ti s tím ovšem nesouhlasí.

Pro obec je to nemožné a neproveditelné

Důvody zmiňuje nezávislá starostka Nezdenic na Uherskohradišťsku Libuše Bídová. „Domov pro seniory je velký komplex, jehož provoz tak malá obec, jako je naše, nemůže ufinancovat. V návrhu byl také odkup za zhruba 120 milionů korun. To je opravdu nepředstavitelná částka. Z hlediska kompetencí by tento krok nebyl možný, protože obec nemůže poskytovat sociální služby pro 160 uživatelů z celého Zlínského kraje,“ vysvětlila starostka.

Čtěte také

Ze třinácti obcí souhlasil pouze Lukov. Ale pouze za podmínky, že kraj převede budovu domova na obec bezúplatně nebo za symbolickou částku. Podle radní Michaely Blahové budou jednání ještě pokračovat.

„My jsme v těchto prvních jednáních zjišťovali tady tato stanoviska. Nyní teprve budou následovat podrobnější zjištění. Budeme samozřejmě jednat o podmínkách,“ uvedla radní.

V závěru roku ještě odvolali radní ředitele Sociálních služeb Uherské Hradiště Bronislava Vajdíka. Tato organizace momentálně zajišťuje chod téměř tří desítek zařízení v celém Zlínském kraji. Její plánovanou optimalizaci tak v příštím roce povede nový ředitel nebo ředitelka. Ve funkci by měl, nebo měla, stanout začátkem února.

autor: Michal Sladký
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.