Atraktivní nejen kouzelnou přírodou, ale i krajskou Lidovou stavbou roku 2018 je Bystřice pod Lopeníkem

Bystřice pod Lopeníkem na Uherskohradišťsku je vesnice, které se říká podhorská. Je pod vrcholky Bílých Karpat necelých deset kilometrů od Velkého Lopeníku, ještě o něco blíž je známé turistické a lyžařské středisko Mikulčin vrch. Část obce patří do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Jistě si domyslíte, v jak působivém místě byla založena. Bylo to sice až na druhý pokus, ale i tak má za sebou velký kus historie.

Území bylo osídleno už v pravěku, jak dokazují archeologické nálezy z okolí. První zmínka o osadě s názvem Bystřička je z konce 14. století. To byla ještě součástí bánovského statku. Bánov je sousední obec. V roce 1405 se pak osamostatnila. Tímto údajem končím pohled do historie a vracím se do současnosti.

Čím je Bystřice pod Lopeníkem zajímavá? Její dominantou není architektonická památka, ale krajina. Vysvětlím, proč si to myslím. Bez statistických dat se ovšem neobejdu, ale slibuji, že jich nebude moc. Katastr vesnice má rozlohu přibližně 1340 ha a z toho na 1249 ha jsou pole, louky, lesy nebo vodní plochy. Kam oko dohlédne, tam se něco zelená, ta převaha přírody je vidět z rozhledny kousek nad obcí.

Další pozoruhodností obce je muzeum. Bylo zřízené v domku, který získal titul Lidová stavba roku 2018 Zlínského kraje. Od správce expozice Libora Velana jsem se dozvěděla, že dům je z roku 1840 a je to nejstarší dochovaná obytná stavba v obci. Typické vesnické stavení má po rekonstrukci zářivě bílou omítku s modrou obrovnávkou, patří k němu ještě velká zahrada a kamenná 200 let stará stodola.

Jedním z posledních majitelů domu byl Jan Beníček, učitel, kronikář a především fotograf. Dlouhá léta fotil lidi v obci i okolí a zanechal po sobě několik desítek tisíc negativů. Jeho fotoarchiv je unikátní. Podle Libora Velana žádná jiná vesnice na Slovácku nemá tak pečlivě zdokumentovaný život v obci jako Bystřice pod Lopeníkem.

Některé Beníčkovy fotografie jsou vystavené v muzejní galerii. Velká část už je převedena do digitální podoby a je připravena k projekci. V muzeu mají taky ledničku, která fungovala bez elektřiny nebo „prafacebook“. To je smaltovaný lavor s hromadou školních fotek ze 70. a 80. let minulého století. K vidění jsou i další originality minulých dob. Muzeum se stalo kulturním stánkem obce a je otevřené celoročně.