Knihy Slovácko sa súdí a nesúdí vznikly v holičství. Tam se ke Zdeňkovi Galuškovi chodili holit a vypovídat místní soudci

Jen několik kroků od renesančního zámku v Uherském Ostrohu stojí dům číslo popisné 32. V jeho přístavku měl své holičství Zdeněk Galuška. A právě tady sbíral náměty pro své povídky.

Uherský Ostroh byl v letech 1850 až 1949 okresním soudním městem a na zámku byly soudní místnosti a také soudní síně. Naproti měl holičství Zdeněk Galuška a právě k němu se soudci, advokáti a notáři chodili holit a stříhat. A u toho samozřejmě probírali, jaké obyčejné i kuriózní případy u soudu řeší.

Čtěte také

Díky tomu pak Zdeněk Galuška napsal knihu Slovácko sa súdí, o 20 let později pak pokračování Slovácko sa nesúdí. Knihy jsou výrazné nejen svým humorem a vlídným povídáním, ale i moravským nářečím, které si Zdeněk Galuška uchoval po celý život, i když od 33 let žil v Brně.

Galuškovy povídky se staly námětem k úspěšnému televiznímu seriálu. Spousta scén se tehdy natáčela v areálu vinných sklepů v Petrově, které jsou díky tomu známé dodnes. Jedinečnou atmosféru místních sklípků využili filmaři ještě několikrát. Vidět jste mohli například ve filmu vlak dětství a naděje, v Četnických humoreskách nebo v "Básnících" ze Slovácka.

Vinné sklepy v Petrově na Hodonínsku, kde se točila čeká řada scén ze seriálu Slovácko sa nesúdí

Do Petrova, Uherského Ostrohu i do rozhlasového archivu se v reportáži vypravil redaktor Českého rozhlasu Zlín Michal Sladký.

autoři: Michal Sladký , Růžena Vorlová
Spustit audio

Související