Galuška, kam se podíváš. Lidé v Uherském Ostrohu se učí pátrat po svých předcích

Menšík, Zámečník, Šenkýř nebo Košťál. To jsou nejstarší dohledatelná příjmení v Uherském Ostrohu.

To si ale lidé nepřečtou v žádné matrice. K takovým poznatkům je možné dojít v archivech a hledání v nich vyžaduje určitou přípravu. Na první přednášku o genealogii přišlo v Uherském Ostrohu přes 60 lidí a knihovníci už chystají další kurz.

Rodina i pradědeček obuvník

A důvody pro účast na kurzu mají lidé různé. Nejčastějším příjmením je v Uherském Ostrohu podle matriky Galuška. A Jiřinu Galuškovou zajímá, odkud pochází rod jejího manžela. A chce se později dostat i ke svým příbuzným. „Ať toho naše děti ví o nás co nejvíce,“ říká.

Radek Nožička zase pátral po svých předcích už před začátkem kurzu. A objevil třeba, že jeho pradědeček byl obuvník v nedalekých Boršicích.

„První, co by měli lidé udělat, je zjistit si, co nejvíce informací doma od rodičů, prarodičů. Najít ty nejstarší dokumenty. A pak se vydat do matrik,“ popisuje lektorka kurzu Petra Škrabalová.

Třicetiletá válka je hranice

Její manžel a lektor Petr Škrabal dodává, že pokud se v hledání nedostanou dál, jak do 18. století, berou to jako neúspěch.

„Konec třicetileté války je takovou hranicí, kdy se ve výzkumu zastavujeme,“ říká. Podle něj existují výjimky, kdy jsou matriky vedeny ještě ve starších dobách. Je jich ale málo.

Zkušený odborník podle Petra Škrabala dohledá nejstarší stopu v rodokmenu za dva až tři měsíce.