Když se motá růže pro panovníka. V Kunovicích se chystají na Jízdu králů

Jednou za dva roky a pořádně. V Kunovicích na Uherskohradišťsku jsou v plném proudu přípravy na květnovou Jízdu králů. Třeba motání krepových růží různých druhů trvá asi třem desítkám žen tři týdny.

Na výzdobu jednoho koně je totiž potřeba přes 1100 růží spletených do různých věnců a ozdob. A to jich v průvodu letos plánuje jet pětadvacet. „Je to ruční práce od začátku až do konce,“ říká Božena Stašková.

Král bude třináctiletý Adam Škrášek. „Už se chystá oblečení. Je šikovný,“ říká jeho prateta Anna Škrášková. Na veřejnosti se král ale představí až na Velikonoce.

První písemná zmínka o Jízdě králů je v Kunovicích je z roku 1897. Již v roce 1771 je doložena její obdoba při příležitosti návštěvy císaře Josefa II. na kunovické faře a jeho následného doprovodu do Uherského Hradiště.

Motání růží na Jízdu králu v Kunovicích

Šlo o takzvané banderium – skupina místních chlapců, kteří na vyzdobených koních doprovázeli významné osoby, ať světské nebo církevní, při jejich návštěvě obce.

Ústřední postavou jízdy králů je král, což má být podle tradice panic. Proto bývají za krále voleni chlapci ještě nedospělí. Král jede na bílém koni přestrojen v ženském šatu, s tváří zakrytou pentlemi a růží v ústech na důkaz mlčenlivosti.

Po straně má pobočníky s tasenými šavlemi, jejichž úkolem je krále chránit. V čele průvodu jede praporečník, další jezdci jsou buď vyvolávači – ministři, kteří žádají rodiče o krále, anebo vyvolávači – výběrčí. Ti vyvolávají vtipné vyvolávky a inkasují za ně od přihlížejících drobné finanční příspěvky „na chudobného krála“.

Motání růží pro Jízdu králu v Kunovicích

Související