Josef Veselý

Roku 1691 přišel v hlavním městě našeho království na svět chlapec, kterého pokřtili Antonín. Kdysi bylo toto jméno rovněž velmi populární.

„Dík Jiráskovu Temnu a jiným dílům se udržuje legenda, že protireformace v českých zemích byl jeden řetěz čistého hrdinství, rezistence, vzpour a tajného modlení.“

„Já, Samuel Fritz, člen Tovaryšstva Ježíšova, žádám tímto o zaslání k naší misii v Americe, kde se chci podílet na základních dalších stanic.“

Z časové souřadnice asi tak roku 1700 upřeme nyní zrak dopředu. Okrouhlý letopočet nebudeme brát za žádný historický milník, však jím také nebyl.

Narodil se v Čáslavi, přesné datum neznáme, ale aspoň rok je nám povědomý: 1607.

Dnes vám dáme přivonět ke květině zvané kamélie, po latinsku Camellia japonica, o níž vám možná překvapivě prozradíme, kterak ke svému jménu přišla.

„Památné místo husitství. Tato budova je bývalý husitský kostel sv. Jana, vybudovaný v první polovině 15. století na paměť mistra Jana Husa.“

Jenom málokdo tuto písničku nezná. Jenom málokomu ji kdysi dávno nezpívala maminka nebo babička. Vešla natolik do povědomí lidí, že ji leckdo pokládá za lidovou.

Před sebou máme další výpravu do doby, v níž nad námi panoval (i když již nikoli u nás) Habsburk Leopold, toho jména První.

Česká hudba měla v 17. století tři pozoruhodné skladatele: Kryštofa Haranta z Polžic, Adama Michnu z Otradovic a Pavla Josefa Vejvanovského.