Josef Veselý

Sem, milí křesťané jděte, chci vám, div povědíti, co se stalo v Čechách hleďte, nyní chci vyjeviti, nachyl, kdo jen můžeš, uši, s divem poslechnout přísluší.

František Antonín Špork byl sice povýšen do hraběcího stavu, ale aristokratická špička nového šlechtice ostentativně ignorovala.

V nejtěžší situaci svého pohnutého života dal hrabě František Antonín Špork roku 1730. razit medaili, která na líci nese zobrazení dvouhlavé saně.

Narodil se 24. února roku 1684 v Sautensu, malé vísce nedaleko Oetzu ve středním Tyrolsku jako páté z devíti dětí kováře a sedláka Jakuba Brauna.

„Když se otec Antonín Koniáš doslechl, že v jednom mlýně královéhradeckého kraje se ukrývají knihy jistého svým způsobem nešťastného zuřivce, bez prodlení se tam odebral.“

Zasloužilý lovec duší. Takových jsme měli, v dějinách... zasloužilých lovců duší. Ten, který nás bude zajímat dnes, se jmenoval Antonín Koniáš.

Roku 1691 přišel v hlavním městě našeho království na svět chlapec, kterého pokřtili Antonín. Kdysi bylo toto jméno rovněž velmi populární.

„Dík Jiráskovu Temnu a jiným dílům se udržuje legenda, že protireformace v českých zemích byl jeden řetěz čistého hrdinství, rezistence, vzpour a tajného modlení.“

„Já, Samuel Fritz, člen Tovaryšstva Ježíšova, žádám tímto o zaslání k naší misii v Americe, kde se chci podílet na základních dalších stanic.“

Z časové souřadnice asi tak roku 1700 upřeme nyní zrak dopředu. Okrouhlý letopočet nebudeme brát za žádný historický milník, však jím také nebyl.