Hostýn je nejvýše položené poutní místo na Moravě. Kdysi z něj Keltové hlídali Jantarovou stezku
Kopec Hostýn nedaleko Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku, je známým poutním místem. Vévodí mu Bazilika Nanebevzetí Panny Marie.
Stavba s kopulí dokresluje panorama Hostýnských vrchů a je vidět široko daleko. Byla postavena v nadmořské výšce 718 metrů a na Moravě je to nejvýše položená stavba tohoto druhu. Samotný Hostýn má nejvyšší bod 735 metrů nad mořem.
Místo je spojováno hlavně s křesťanstvím a z jeho historie se určitě nejčastěji připomíná pověst o zázračném zachránění lidí Pannou Marií při vpádu Tatarů. Podle legendy bleskem zapálila tatarské ležení. Blesky metá i unikátní socha Panny Marie, která je umístěna v bazilice nad hlavním oltářem.
Hostýn je také velice významnou archeologickou lokalitou. První zmínka o něm pochází z poloviny 16. století a píše se v ní ještě o Hoštejnu. Pozdější archeologické nálezy ovšem potvrdily, že přibližně dvě stě let před naším letopočtem se v místě usadili Keltové. Na Hostýně byla vždycky voda, proto mohli na jeho vrcholu založit sídliště. Navíc to bylo i bezpečné místo, vrchol kopce už byl obehnán mohutným ochranným valem.
Co mají společného Žabinec, Rákoš nebo Pravěk? Velehrad i Modrou zdobí nové rybníky, navazují na církevní tradice
Konventní, Žabinec, Hráz, Pravěk, Rákoš nebo Grymův . To jsou názvy obnovených nebo nově vybudovaných rybníků v obcích Velehrad a Modrá na Uherskohradišťsku.
Vybudovali ho lidé asi 1500 let před naším letopočtem. Zajímavá je technika, kterou zeď stavěli. Údajně nanosili hromady kamení, prosypali je hlínou a tu potom vypálili. Postup opakovali ještě v několika vrstvách. Kamenný val se tím dokonale zpevnil. V 19. století si valu všimnul církevní historik Béda Dudík a zjistil, že měřil 1825 m a byl místy přerušen, tam byly brány.
Stavba kopírovala terénní nerovnosti, proto byla v některých úsecích údajně až 13 metrů široká a 15 metrů vysoká. Val na Hostýně je viditelný dodnes. Keltové z valu vybudovali opidum a z této pozice mohli kontrolovat pohyb na Jantarové stezce, která krajem procházela.
Keltské období je podle badatelů nejslavnější érou prehistorického osídlení Hostýna. Dodnes nalézají pozůstatky jejich činnosti. Kromě typické keramiky i jantarové šperky, přesleny z tkalcovských stavů a dokonce i základy chatrčí. Dochovala se i malá keltská vodní nádrž. Původně to bylo místo s více prameništi. Teprve až koncem 17. století byla kolem upraveného hlavního pramene postavená vodní kaple se sklepem.
Do něho se jímala voda a volnými výtoky pak odtékala zpátky do přírody. Když se na začátku 20. století začal na Hostýně budovat nábožensko-ubytovací komplex, celé prameniště bylo postavené znovu a výtoky vody byly odděleny ve dvou etážích. V horní si poutníci nabírali vodu jako posvátnou, ve spodním patře si umývali nohy, protože většina z nich chodila na Hostýn bosky.
Vodní kaple je první významná památka, na kterou narazíte, pokud se na Hostýn vydáte pěšky z Bystřice pod Hostýnem. Cestou vás bude provázet typická zvuková kulisa – šumění stromů. Tu poutníci na začátku minulého století nezažili.
Kopec byl totiž holý, kolem byly jenom pastviny a louky. Teprve až s propagací Hostýna jako poutního místa se začalo zalesňovat a na vrcholu hory bylo vysázeno 22 tisíc stromů. Dnes jsou to už vzrostlí krasavci a šumí skoro pořád, protože na Hostýně je bezvětří doslova ojedinělý úkaz. Vítr tam nefouká pouze třicet dnů v roce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
