Co mají společného Žabinec, Rákoš nebo Pravěk? Velehrad i Modrou zdobí nové rybníky, navazují na církevní tradice

Rybníkářství má v regionu dlouhou tradici. Potvrdily to rozsáhlé archeologické výzkumy.

Lokalita spojená se slavnou historií Velké Moravy je probádaná skrz na skrz. Centrem pozornosti odborníků je stále a určitě ještě dlouho bude.

Řečeno s nadsázkou, skoro při každém kopnutí do země, na něco narazí. Třeba na důkazy existence rybníků a tedy i rybníkářství.

Rybníkářství do krajiny přinesli ve 13. století cisterciáci. Postavili ve Velehradě klášter, dnes je to věhlasné poutní místo s překrásnou bazilikou, mimochodem od roku 2008 národní kulturní památkou, a samotný klášter je zase nejstarším cisterciáckým klášterem na Moravě.

Každoročně památku navštíví statisíce lidí, především začátkem července na oslavu příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu.

Podívejte se. V Modré se po osmi stech letech zabydlují pratuři, společnost jim dělají kozy, ryby i oslíci

• Upravit
• Smazat

Pratuři se stali novou atrakcí expozice Živá voda, kterou Modrá rozšiřuje. Pratuři doplnili zvířata žijící v sousedním archeoskanzenu, který představuje život v období Velké Moravy.

Ale kolik z nich slyšelo o rybníkářství ve Velehradě a sousední Modré? Asi jich moc nebude, a to je cesta do Velehradu lemovaná dokonce dvěma rybníky. Jak už jsem naznačila, zakládání rybníků měli „na svědomí“ mniši cisterciáckého řádu. Museli dodržovat přísné řeholní zásady, a proto také sami hospodařili. Ryby byly důležitým zdrojem jejich obživy.

Při jedné z debat se starostou Modré Miroslavem Kováříkem, jsem se dozvěděla, že rybníky byly právě v katastru dnešní obce. Potvrdil mi, že při jednom z archeologických výzkumů byly objeveny zbytky hráze rybníku na konventních – tedy církevních – loukách. Dlouhá byla údajně jeden a půl kilometru a samotný rybník mohl mít až deset hektarů.

I další nálezy potvrdily tradici rybníkářství v regionu. Při stavbě Konventního rybníku, to je jeden z těch dvou u hlavní cesty do Velehradu, už jsem se o nich zmínila, archeologové narazili na dubový čap. Kdybyste náhodou jako já nevěděli, co to je, tak je to stavidlo. Dendrologickým rozborem prováděným v Mikulčicích bylo zjištěno, že dub pro výrobu stavidla byl pokácen v polovině 17. století, což je důkaz, jak zdůraznil Miroslav Kovářík, že v té době musel fungovat i rybník.

Dodal, že se našly třeba krátké štípané dubové kůly, vzdálené od sebe 70 až 80 cm. Ve své době mohly být zaplétané proutím a oplácené jílem, a to hlavní je, že to byla hráz menšího rybníka a objevena byla přímo pod archeoskanzenem v Modré. To je známý areál vesnice z období Velké Moravy.

Tento nález dokazuje, že vedle potoka měli velkomoravané zřejmě chovný rybník. Dubové stavidlo se pak našlo i v centru Modré. Přímo před areálem Živá voda je ledový rybník s pozůstatky původní hráze. Vodu z něho používal na ledování velehradský církevní pivovar ještě na začátku 20. století.

Archeoskanzen Modrá|foto: Tomáš Fránek