Doslova pohádková stavba a zároveň jedno z nejmladších šlechtických sídel na Moravě - Zámek Lešná

O zámku Lešná se říká, že je klenotem areálu zlínské zoologické zahrady. Pro představu, pro ty kdo ho ještě neviděli, je to členitá dvoupatrová budova s mnoha arkýři, štíty, věžemi a věžičkami. Je skutečně krásná, řekla bych až pohádková. Nemusíte být ani znalci architektonických slohů a všimnete si, že při budování lešenského zámku jich bylo použito hned několik. Od průvodkyně jsem se dozvěděla, že je to směsice novorenesance s gotikou, švýcarským stylem a trochou novobaroka. Taková sídla si prý stavěly šlechtické rody na konci 19. století. Lešnou nechali vybudovat Seilernové v letech 1887 až 1893. Nestavěli ovšem na zelené louce. Nová budova nahradila původní zámek z roku 1807.

Jak se Seilernové ocitli právě na tomto místě? Zoo a zámek Lešná jsou ve Zlíně Štípě, a ta je nedaleko Lukova. Panství, jehož centrem byl slavný moravský hrad Lukov, získali v polovině 18. století Seilernové. Na Moravě moc často nepobývali a hrad chátral. Až už byl neobyvatelný, začali hledat místo pro stavbu nového sídla a vybrali návrší s názvem Lešná.

Stačí vystoupat 115 schodů a otevře se vám výhled na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky i Vsetínské vrchy

• Upravit
• Smazat

Rozhledna na kopci Brdo v pohoří Chřiby je unikátní. Jedná se totiž o první klasickou kamennou rozhlednu, která byla v Česku postavena po více jak 60 letech.

Příběh areálu Lešná spjatý s rodem Seilernů se začal psát v roce 1804. Nejdříve vznikla bažantnice s oborou a o pár let později byl dokončen i zámek, původní zámek. Těsně kolem něho vedla prý silnice ve směru z Lukova do Štípy. Budova měla dvě patra a hraběcí rodina využívala pět pokojů. Lešná jim sloužila osmdesát let, ale pouze jako letní sídlo. V zimě Seilernové bydleli v Rakousku.

Pak se objevil František Seilern, to byl zástupce už čtvrté generace rodu spojeného s lukovským panstvím a Lešnou. Zámek i okolí si oblíbil a rozhodl se, že ho zmodernizuje. Původní budovu chtěl nejdříve zrekonstruovat. Nakonec ji nechal zbourat a na jejím místě vyrostla přepychová rezidence s komfortním vybavením. Byla plně elektrifikovaná, měla ústřední topení, vodovod s teplou i studenou vodou nebo domácí telefon. Dokonale vybavený objekt byl hlavním sídlem Seilernů až do roku 1945, pak byl zkonfiskován.

V současnosti je překrásný interiér zámku s původním nábytkem i doplňky jednou z prohlídkových tras zlínské zoo. Ta byla pro veřejnost otevřena v roce 1948.